Sasko nejsou jenom písky VIII. - Grafenstein v Müglitztalu

Grafenstein je další lezeckou oblastí v údolí saské říčky Müglitz. Díky své výšce, jištění a pěkným cestám určitě stojí za návštěvu. Většina cest, které se lezou, vede v pevné rule, nejdelší mají 30 m. Obtížnost se pohybuje od 3 do 9 UIAA (odhadem).

Molotov na Maloskalsku - kombi weekend s Faraonovejma

Dvě začínající lezkyně a vodačky a oblíbenost multikulti programů (čti: inteligentní mišung sportíků) u nepřizpůsobivých Papoušů narýsovaly obsah třetího srpnového víkendu. Termín také určilo, že Pepin a Jiřka Faraonovi nevenčili zrovna faraona po chrtích závodech. Pro kombinaci - voda & brusle & lezení & "komerční" jeskyňaření - se ukázala jako správná lokalita Malá Skála a okolí.

In-line Valašské Meziříčí – Horní Bečva

Návštěvu příbuzných koncem června na severní Moravě jsem zamýšlel spojit s torturou na inlinech. Info na netu bylo minimální, jen že podél Bečvy vede cyklostezka a že některé její úseky se hodí i pro bruslení. Po krátké konzultaci s lokály jsem se nakonec rozhodl korčule přibalit a vyzkoušet místní terény na vlastním těle.

Salzkammergut Trophy 2010 - Sup bez krve a po detoxu

Jenom Sup a blb udělá stejnou chybu dvakrát. Uplynulo něco času a 17. července 2010 se opět chvěji s excitovaným pulsem na startu trasy B největšího rakouského MTB maratónu - Salzkammergut Trophy. Aby nebyla nuda, tak nám béčkovou trasu orgáni natáhli na pěkných 119 km a kopcovitost na 3.914 metrů.

Výlet na sever I. - letní lyže ve Strynu

Letní lyžování v norském Strynu jsem měl na tasklistu 13 let. V roce 1997 jsem se pod místní ledovec vydrápal karosou se zájezdem CK Kudrna. Lyže jsme samozřejmě neměli, jen jsme si došli na záchod a jeli dál. Nutkání vrátit se sem a sjet si místní kopeček ale zůstalo. Letos nastal čas dlouholetý nedostatek odstranit.

Výlet na sever III. - raft na řece Sjoa

Raft na řece Sjoa byl druhým neodfajfknutým restem, který jsem v Norsku měl. Norci vyslovují jméno řeky hrozivě znějícím [šoa], což jsem si adaptoval na neutrální a bezmasé [sója]. Sjoa ovšem není žádná pohublá vegetariánská klisnička, ale osvalenej a plnotučnej mustang. Vlny jsou na ní jak domy a teče zhurta z kopce.

Výlet na sever IV. - túry na Gaustatoppen a Preikestolen

Plší trip do Norska loni v létě byl mocnou inspirační studnicí i pro naši letošní cestu. Kapitolu č. 9 Kjerag a Gausta jsme si trochu uzpůsobili - místo na Šerák, což je celkem túra, jsme šli na jiný šutr nad Lysefjordem - Preikestolen.

Výlet na sever V. - lov ryb a akvárium v Bergenu

Při výletu do Norska se tématu ryby a vodní havěť nelze vyhnout. Historek o Češích, kteří si ze severu přivezli kufry zamražených úlovků, se ke mně dostalo už neurekom. Nečekal jsem ale, že se to dotkne i mě a že se z odpůrce myslivosti a rybaření stane aktivní vrah němých tváří.

Výlet na sever II. - Klára Banánová aneb inline ve Švédsku

Chtěli jsme si zabruslit v Norsku a napsali tamějším inlinistům, aby nám doporučili vhodné trasy. Inliner z norského Hamaru Morten Sæthre nám dal pár tipů v své domovině, ale za pořádným svezením nás poslal do Švédska. O trase Klarälvsbanan u největšího švédského jezera Vänern napsal: "That’s inline heaven." O prvním bodu programu ve Skandinávii bylo hned jasno.

Jména cest na Kašparáku. Kde se vzala.

Pojmenovávání prvovýstupů je zábava, protože u toho bejvá bžunda. Našinec při něm může zvěčňovat rodinné příslušníky včetně psů, bankovní lupiče, starosty-korupčníky, novorozeňata, ochránce přírody, oblíbené kulturní počiny, zkrátka všechno.

Při dobývání čedičových polověžek na Kašparáku aka Chotovickém vrchu nad Novým Borem - otvíračka 19. června 2010 - se prvovýstupcům a prvopřelezcům honilo v řepě leccos.

Převoz ledu a Kašparák - Otto Pfeiffer story

Práce na vlastivědném apendixu, bez nějž se neobejde žádný lezecký průvodčík z dílny platformy Zakuklený ustašovec, začíná vždy třpytkováním v Googlu. Při jednom takovém nahození - kvůli nové lezecké oblasti Kašparák alias Chotovický vrch nad Novým Borem - vytáhli autoři průvodce obzvlášť pěkný úlovek – obraz Převoz ledu od malíře Otto Pfeiffera.

Mravenec - nová oblast ve Středohoří

A je to tady. Až mi z toho mravenčí v prstech. V sobotu 15. května 2010 odsekne pomyslná kozácká šavle hrdlo šampusu na počest první letos odtajněné oblasti v Českém středohoří. Otvírá se Mravenec, další sličné dítko z kolébky šéfiků z Horce, tedy HO Roudnice.

V Míšni mají opice kapelu

V duchu Bělinova "odstraňování nedostatků" jsme v sobotu 17. dubna 2010 s Buňkou "vedli nápor" na Míšeň. Kolébka evropského porcelánu byla v tasklistu již dlouho, chromá noha potřebovala rozcvičku a nákupy v drážďanské Ikeji si žádaly vlastivědný zákusek. Důvodů k návštěvě hafo.

Paříž - volume II.

Pokračování z minula

Orsej alias Musée d'Orsay

Na sklonku druhého dne v Paříži jsme zjistili, že obrazárna Louvre má zavřeno. Přes řeku naštěstí stojí bývalé nádraží a v něm Musée d'Orsay.

Paříž - volume I.

Začátek února, šrouby v noze a berle, zimní běžko a ledosezona v pytli. Portál myAirDeals nabízí levné valentýnské letenky do Paříže. Doktor povidal, že koncem března bude haksna srostlá, poslední šance letět zalevno je 29. až 31. března 2010. Rozcvičování nohy v jarním slunci na březích Seiny vypadá jako přiměřenej nápad. Lupeny na éro zakoupeny.

Lezecký průvodce - Budov u Ústí nad Labem

Zlomená haksna je i k něčemu dobrá. Člověk nemůže lítat jak utrženej ze řetězu po běžkopistách, skalách a ledech a má čas se věnovat zanedbaným kancelářským pracím. Jedním z restů, který se se mnou vleče několik let a který tímto odstraňuji, je sestavení lezeckého průvodce po skalách v Budově na Ústecku.  

Maršmelouny WI3 a Štěkací komínek M3

...mezitím na odlehlém místě ve Středohoří...

Zelího pozvánce na lezení v nově vznikající lezecké oblasti v Českém středohoří (modří už vědí, ale nechají si pro sebe) se nedalo odolat. Dnem D se stala sobota 23. ledna 2010. V plánu byl místní srandaledík a dovádění v mixovém sektůrku - taková legrácka na dopoledne. Nakonec se ale návrat z výletu domů protáhnul...

Val Chiavenna - žula u Bergellu + PRŮVODCE

K lezení v údolí Val Chiavenna jsme se v roce 2008 dostali náhodou. Oblast na italsko-švýcarských hranicích je totiž trochu opomíjená - z jedné strany je obklopena krásným horským lezením v Bergellu a z druhé strany rozsáhlou sportovní oblastí v okolí jezera Lago di Como.

Za lezením až do Aše III. - Steinicht

Už samotný název oblasti Steinicht - foneticky znějící jako "štajn – nicht" - je zajímavá hříčka, neboť v překladu se dá vyložit jako "žádný kámen", což je však v příkrém rozporu s tím, co vlastně samotný název popisuje. Jedná se totiž o poslední z trojlístku významných skalních oblastí Ašska, o které se chci zmínit.

Arco 2009 - trek u Monte Bondone

Pochválen buď strýc Pepin za výborný tip! Krajinově nádherná, exponovaná túra v oblasti Monte Bondone s nádechem historie v podobě opevnění z první světové války uzavřela naše působení v říjnovém Arcu 2009.

Arco 2009 - softmoverské plotny Baone

Plotny Baone v italském Arcu jsou úžasný terén pro aspirantky lezení, polotučné veterány, psy-lišoidy, děti a další havěť. O stometrové položené dvojkotrojky jsme zakopli, když jsme hledali skály, kde by se Buňka rozlezla a zůstala celá a kde by se Křivka ze záhlaví těchto stránek trochu klimbérsky nažrala. Nakonec si zalezl i pes.

Arco 2009 - brusle u Gardy a ferrata Guevara

So this is happy hour

Two drinks for the price of one
People laughin' and havin' fun
What a great place to be

Teskného hlasu Teda Hawkinse opěvujícího dva drinky za cenu jednoho při Happy Hour jsem se na konci října 2008 v Arcu nemohl nabažit. Má tehdy rozervaná duše našla v songách černého barda dokonalou útěchu. Ale přehnal jsem to.

Ellmauer Halt - výlet na střechu Kaiseru + bavorské Versailles: zámek Herrenchiemsee

Jeden ze zářijových víkendů 2009 mělo svítit slunce, tak jsme se připojili k horskému vůdci Pepinovi a jeho sestře Janě a podnikli "lehký" trek v rakouském Wilder Kaiseru. Cesta stříbrným šípem (s vychytaným otevíráním kufru) na parkoviště u Wochenbrunner Alm na jižní straně hor proběhla díky koníkům pod haubnou a částečnému komatu luxusně rychle. 

Za lezením až do Aše II. - Rudolfstein

Bavorská žula není jenom Steinwald, který jistě mnohý návštěvník Jury cestou na vápencové útesy atakoval. Poněkud stranou trasy frankenjurské magistrály se nachází další z hodnotných žulových skalních oblastí nesoucí jméno Rudolfstein.

Lyže a brusle u Lužických jezer

Loňský srpen a začátek září byl ve znamení pravidelného čtvrtečního bruslení v nočních Drážďanech. Poslední srpnový víkend se mezi bruslosessions v saské metropoli podařilo vetknout i jednu víkendovou "roládu" ve Flaemingu. A když už teda brusle v ehemalige DDR, tak se ke slovu musela dostat i Lužická jezera na pomezí Saska a Braniborska. Lužická jezera = obří jámy po uhlí, které jsou zatápěny vodou a kolem kterých se dá kroužit na bruslích.

Noční brusle v Drážďanech 2009

Hlavním městem severních Čech se už dávno staly Drážďany. Jezdí se sem za nákupy (místní Ikea je blíž než pražská a často je i levnější) a za památkami, létá se odtud na dovolenou. Po dálnici D8 je to sem z Ústí nad Labem chvilka.

"Muzeum" skalního haraburdí

Můj vztah k železu ve skalách je veskrze kladný. Zformovaly jej hlavně fraktury mých i cizích kostí a francouzský styl jištění. Líbí se mi linky stříbrných borháků a bytelné štandíky s nerez karabinami, nepohrdnu ani kroužkem na písku. Pár "cvoků" jsem do skal i zapustil.

Bílina - peřejnatá ozdoba Středohoří

Výlet na řeku Bílinu byl po všech stránkách sympaťák. Úvodní domluva s kolegou Hipíkem byla rychlá, zajištění proviantu hladké, termín sobota 11. července 2009 padnul jak ulitý, na vodočtu v Trmicích stálo pěkných 120 cm a menší rozcvička před týdenní horskou dovolenou ve Švýcarsku taky bodla. Kromě toho jsem měl Bílinu již dlouho na trip listu. 

Sokoliki - výprava na polskou žulu

Akcičky se severní, tj. litoměřickou větví Horce bývají vydařené. Ve zdejších lezcích se mísí srdečnost a pohostinnost zemědělného lidu rovinatého Polabí s odvahou a tužbami horalů z úrodných svahů Českého středohoří. Prostě - kdo navrtal Kreutzberk, musí bejt prima chlapík.

Stolové hory v Polsku a knedlo-zelo-řízek

O existenci Hejšoviny, pískovcové stolové hory v Polsku, jsem se poprvé dozvěděl na počátku devadesátek od své tehdejší známosti Kákinky. Kákinka je dcerou adršpašského lezce Jiřího Nejezchleby (samostatná kapitola v knize Bohumila Sýkory Pískaři), který to měl z Ádru na Hejšovinu kousek. Známost skončila na hnojišti dějin, odhodlání prozkoumat polské písky zůstalo.

Čtyři pětky v Ádr-spárách

Trýznivější způsob oslavy čtyř pětek bych si asi těžko vybral. Ale Leninovo nadšení pro lezení spár je nakažlivé, takže na prodloužený víkend Den-nezávislosti-Cyril-Metoděj-Hus 2009 svištíme do Ádru. Minule - v srpnu 2002 jsem měl z Cesty námořní pěchoty stigmata - to nešlo, teď to určitě bude lepší. Nebylo.

Ecrins - dobytí ráje powered by Metaxa

Oslavy upálení Mr. Jana Husa ve všední den si letos vyžádaly čtyřdenní pracovní volno. Předpověď naprd, variant hodně. Dolomity, Bergell, Wallis, Bernské Alpy. Útočné družstvo: Metrouš, Šampón, Modelína a neoficiální Kápo Stano. Sraz v pátek 3. července večer v Práglu u Modelíny. Aktuální předpověď pro Alpy rozhoduje za nás. Dauphineské alpy - Národní park Ecrins.

Voda ve Frankenjuře aneb Léčba wiesenterie

Hned, jak jsem tu říčku při minulém lezeckém výletu do Frankenjury spatřil, dostal jsem z ní wiesenterii. Je to infekční nemoc, ale od podobně znějící dysenterie - úplavice - si naštěstí vypůjčila jen slovní základ - plav. Wiesenterie je chorobné nutkání plavit se po bavorské říčce Wiesent. Její přenašeči se ovšem velmi rychle stávají pro své okolí nesnesitelnými. Škoda - možná to původně nemysleli úplně zle...

Lezení v okolí Trondheimu

Tohle povídání rozhodně nebude o nějaké světové oblasti. Význam má spíš pro ty, kteří zavítají do norské oblasti Sør-Trøndelag a lezení jim bude chybět natolik, že se rozhodnou zkusit zdejší skalky. Jako mně. V Trondheimu jsem studoval v zimním semestru 2008. Lezení rozhodně nebylo jedinou náplní mého volného času, takže jsem se dostal jen do tří oblastí v okolí města.

In-line ve Frankenjuře: Bernheck - Mosenberg

Na víkendové lezení v bavorské Frankenjuře jsem si zkusmo přibalil i brusle. V neděli ráno jsem u altánu v Berhecku poblíž Plechu (na mapě bod A) vstal na půl osmou a vydal se po silničce směrem na Mosenberg (bod B). Výsledek předčil očekávání: ranní vyjížďka se náramně vyvedla.

Krušnými horami okolo Oseka

Pokus o návštěvu cisterciáckého kláštera v Oseku na Teplicku skončil v neděli 17. května 2009 bohužel blamáží. Barokní monstrum, k jehož návštěvě jsem se chystal již delší dobu, mělo totiž kvůli koncertu zavřeno. Přesto jsme s Májou neodešli s prázdnou - v infocentru v areálu kláštera jsme dostali pěkně zpracovanou brožurku po zdejší naučné stezce.

Birmingham na otočku za kačku aneb 1. výjezdní zasedání EC

Máš 5 minut na rozhodnutí. Mail s tímhle předmětem mi poslal na začátku března ředitel EC Miki. Měl jsem se vyjádřit, jestli s ním pojedu 22. 4. - 23. 4. 2009 za kačku na otočku do anglického Birminghamu. A protože se ředitelskýmu ani v maličkostech neklade odpor, kývnul jsem. Program vykrystalizoval rychle: návštěva místní stěny, konzumace lokálních piv a návštěva botanické zahrady. A jak řekli, tak udělali.

Za lezením až do Aše - Goethovy skály

Když se řekne křemen, tak si každý představí buď hladký oblázek, nebo naopak ostrý střep. Goethovy skály u Aše, ačkoliv jsou celé z křemene, však nejsou ani jedno ani druhé. Kdybych měl říct, jaké opravdu jsou, řekl bych že chladivé. Tento pocit zcela převládá nad ostatními pocity při lezení na zdejších skalách.

Ploučnice 2009: Napotřetí. Řeka vede 2:1

S Ploučnicí mám zatím bilanci 2:1 pro řeku. Na troje splutí dvoje koupání. Poprvé jsem se ji pokoušel sjet, když se půlily devadesátky - v jednom z náhonů jsem rozpůlil zapůjčenou Supí vertexku. Druhá várka 22. prosince 2008 se odehrávala na nafukovačce a úsek Noviny pod Ralskem (Průrva Ploučnice) - Boreček pustil bez koupele.

Synek Hynek má první zářez ve skalách

Novorozený klimbér Hynek Hölzl už má cestu. Sedmimetrová položená troječka se dvěma borháky a názvem Synek Hynek vede na věž Šárka. Launch celé oblasti (modří už vědí, ale nechají si pro sebe) se chystá na přelom letošního jara a léta. Každopádně středohorský standard - piercing nahusto, plezírek lezení, mágo v plný palbě, tradiční pojetí platformy Zakuklený ustašovec.

Sellraintal - ledové eldorádo poblíž Innsbrucku

Okolí Sellrainu ve Stubaiských Alpách je apartní kousek Rakouska. Pěkné pisty v Kühtai, možnosti na skialpy a taky ledy. Můj první kontakt s údolím Sellraintal proběhl právě skrz místní ledopády. A hnedle trefa. Letos v zimě jsme si tu ve složení Majkl s Ivuchou, Zelinář a já zalezli naprosto královsky.

Běžky po italsku II. - Passo Lavazè

Zatímco stopy u Lago di Tesero v údolí Val di Fiemme se počátkem letošního března zdály Leninovi příliš civilizované, v sedle Passo Lavazè nad údolím se mu snad aspoň trochu líbilo. "Je to tu jak v Jizerkách, jen tu jsou jiný výhledy," povídá Lenin. Zatímco ze mě lezly superlativy i ušima, Lenin ty krásné lojpy a neskutečná panoramata přirovnával k Jizerkám! Každej jsme holt nějakej.

Běžky po italsku I. - Lago di Tesero

"Dosť bolo bežiek," mrmlal jsem koncem února, zlehka demotivován svým šťavnatým BierBauchem, který nemizí ani po řádce altenbersko-jizerských běžkokúr (detaily v EC Fóru). MarS s Pocahontas ale minulý víkend pořádali výlet do Val di Fiemme na jihu Dolomit. A Val di Fiemme = běžky. To člověk nevokecá.

Monte Formin - halda hnoje s buržujským výhledem

MarSův povoz LaKuna (t.č. již v rukách nového krotitele kunovitých šelem, byl nahrazen Trafikou) začátkem letošního března do svého nitra pobral dva snowboardy, čtvery skialpy a dvoje běžky a čtyři osoby - MarSe, Pocahontas, Lenina a vypravěče.

Krakonošův trek 09 aneb Spal jsem s olympijskou medailistkou

Zimní část orientačního závodu Krakonošův trek jsem absolvoval pouze jednou – v roce 2005, pak jsem se dlouho nemohl na běžky ani podívat. Letos (6.- 8. února 2009) jsem doufal v lepší umístění a vyšlo to. S kolegou Petem jsme skončili druzí v kategorii Muži 50 o pouhé 4 hodiny a 10 minut za vítězem, zatímco třetím v pořadí jsme nadělili ostudnou 1 hodinu 17 minut.

Les Menuires a běžky? Pourquoi pas?

Vyrazíte-li za lyžovačkou do francouzského střediska Les Menuires a kromě sjezdovek se i rádi proběhnete na lyžích, určitě si přibalte i běžky. V údolí Vallée des Belleville, kde Les Menuires leží a které je součástí největší světové lyžařské oblasti Tři údolí, vedou výživné a výborně upravené běžecké stopy.

Vrch tří zemí - Dreiländerspitze na Silvrettě

Na Boží hod 2008 jsme se - Lenin, Fajty, Řasa a já - v Ústí nad Labem na půl desítku nasáčkovali do Karkulky, lyže na střechu a marš na Silvrettu do Rakous. Hodiny duchů a mikrospánků za volantem pořešily 4 litry koly, a tak v 5 ráno na Štěpána vyskakujeme na konci Silvrettastrasse v Galtüru-Wirlu. Fouká a je kosa, čili stavíme stan, kotvíme ho lyžemi a do půl desátý hibernujeme.

Inlinemap.net - inspirace, kam zajet na brusle

Chystáte se na dovolenou a přemýšlíte, jestli si pro zpestření nepřibalit inlajny? Brusle se někam obvykle vejdou, potíž bývá sehnat správnou trasu bez aut, s asfaltem jako sklo a v pěkné krajině. S tím vším Vám pomůže parádní německo-rakouská stránka Inlinemap.net.

In-line s lazebníkem - z Budějic do Hluboké

Zkonzumovat bruslotrasu z Českých Budějovic do Hluboké nad Vltavou jsem se chystal už loni v létě, odradilo mě ale varování, že tu jezdí davy lidí. O minulém víkendu jsem ale měl tu čest účastnit se předvánočního sletu biožen v Budweissu, tak jsem ideu konzumace oprášil. V sobotu šly bioženy po nákupech a na punč a já se vydal na brusle s Oldou, lazebníkem roudnickým.

Sněhové zpravodajství Altenberg

Denně aktualizované info o sněhových podmínkách v zimním středisku Altenberg v saském Krušnohoří (hned vedle hraničního přechodu Cínovec na Teplicku) najdete na stránkách altenberg.de v rubrice Wintesportbericht.