Úžasný rampouch jsem měl možnost poznat letos v lednu na Děčínsku. Nedaleko České Kamenice je až 20 metrů vysoký a asi 4 metry široký ledopád. Než přišla obleva nabízel na českou kotlinu rajské podmínky pro lezení v ledu. Popisovaná lahůdka je v zatáčce silnice vedoucí z městečka Česká Kamenice do malebné vísky Kytlice. (mapa KČT č. 12-13, Českosaské Švýcarsko, čtverec D5).
Po asi kilometrové jízdě údolím řeky Kamenice budete po levé ruce míjet ohromný znělcový masiv (možná 50 metrů vysoký), který je nápadný tím, že masivní sloupy kamene jsou uspořádány vodorovně. To je poměrně zvláštnost, a proto byla skála zařazena mezi přírodní památky. Ledy jsou ve svahu přes údolí proti ní.
 |
| Libor Hroza leze v Kytlici. |
Auto necháte stát hned pod skálou vpravo u silnice. Přejdete železniční trať a řeku a dáte se podél vody doprava. Po asi 100 metrech pohlédnete do svahu, kde je jakýsi skalní amfiteátr. Jeho středem padají do údolí nádherné ledové záclony. Vyběhnete do krátkého, ale ostrého kopce, vybalíte materiál a můžete lézt.
|
| Michael Vyleťal tamtéž. |
Uprostřed amfiteátru byl letos v půli ledna (2002) kompaktní led, do poloviny tak o sklonu sedmdesát stupňů, horní část byla regulérní devadesátka po pěkně exponovaném rampouchu. Ten lze oblézat zprava i zleva. Kdo se bojí, může to oběhnout pěšky a zajistit za strom nahoře. V levé části skály je pěkný mixový koutek, možná by také pustil. Jako každý vodní led se i ten zdejší solidně láme. Helmu minimálně pro jističe lze proto vcelku doporučit.
 |
| Libor Hroza. |
Kytlické ledy letos účinkovaly i reportáži TV Nova, kde je ovšem redaktorka "prodloužila" ještě o deset metrů, aby to líp vypadalo. Hlavní "star" reportáže byl známý děčínský lezec Libor Hroza. Ten se nabídl, že na kameru předvede i pád (samozřejmě s horním jištěním). Vžil se do toho tak, že při inscenovaném pádu na sebe neinscenovaně odloupl asi padesát kilo ledu, které mu rozbily obličej. "To mě zas metodici za takovoudle vopičárnu vomejou hlavu," konstatoval poté.
Text a foto: Papouš
Článek původně vyšel v Světě outdooru 18.3.2002.
Žádné komentáře:
Okomentovat