Trojky na Pastýřskou stěnu - must see, must climb

Tomuhle typu článků říkali v jednom plátku honey story. Prostě něco, co hned zaujme, a lidi si o tom vyprávějí doma, v hospodě, zkrátka všude. Pro mě a von Binsdorfa byl takovou honey story asi nejpřínosnější článek v dějinách ÉCéčka - Revitalizace Pastýřské stěny v Děčíně. Titulek sice jak z věstníku ROP Severozápad, ale fotky a další obsah naprosto boží. Jednoznačně - must see, must climb.

Žabí kůň má boží hranu. A je jen za 3

Ta fotka na obálce horočasopisu mě uhranula už zkraje 90ek - na položené fotogenické hraně mašíruje lezec, tělo ohnuté jak když pleje záhumenek, to všechno jen za 3. Letos Buničina rozhodla, že potřebuje vidět Vysoké Tatry, takže na hranu - východní hřeben Žabího koně - po letech konečně došlo.

V Žilině se bruslí po hrázi Váhu

​Po konzumpci canoe tripu Vrútky - Strečno na řece Váhu a návštěvě strečnianského hradu s plastovými okny nastal v neděli 7. 7. 2013 čas na bruslozákusek u vodního díla Žilina. To také leží na nejdelším slovenském toku, který je na více místech zkanalizován = řeka teče mezi dvěma náspy, mnohde i nad úrovní okolního terénu.

Váh z Vrútek do Strečna je samá peřej

Když je možnost si naježit k nardám nějakou vodu, jdu do toho. Ke 44. výročí jsem si nagiftoval 11km úsek Váhu z Vrútek do Strečna. Řeka tu hlubokým zářezem překonává hřeben Malé Fatry. O hardware se postarala Požičovna Žilina, kde jsme si s Buničinou v neděli 7. 7. 2013 vyzvedli 2-místný Rob Fin Yukon, 2 pádla a pumpu za přiměřených 14 €.