7. 10. 2003

Ptačí stěny u Verneřic - ODTAJNĚNO

Location: Ptačí stěny, Česko
Kodl se Židem vytvořili krásnou oblast. Milovníci lezení po vyvřelinách Českého středohoří (teda hlavně já) se dočkali! Nová oblast je tu!

Již od jara se vědělo, že Karel Bělina kdesi v kopcích "odstraňuje nedostatky" (čti dělá cesty) a nová oblast že je na spadnutí. KB na začátek jen prozradil, že je to v lesích nad Velkým Březnem, přesnou polohu si však nechal pro sebe.

Včera jsme s J.T. Tryskáčem, Radečkem a Yoghurthovou mířili na šutr, neb písky byly mokré. Tryskomyš napadlo, že bychom se Kodla mohli zeptat, zda by svůj projekt nepoodhalil. A Bělina odtajnil!

Tak tedy: oblast se podle mapy jmenuje Ptačí stěny a leží u Verneřic - Příbrami na Děčínsku. Zdaleka viditelnou dominantou je tu televizní vysílač Buková hora, který stojí přímo nad obcí. Když se po zdejší náhorní planině promotáte do Příbrami, dejte se po asfaltce směrem k vysílači. Po pravé ruce stojí u lesa několik úlů. Tady nechte auto, padesát metrů vlevo za nimi začínají skály.

Co vás tu čeká: oblast překvapí svým rozsahem. Nepočítám-li Bořeň a Zlatník, řekl bych, že je ve Středohoří největší. Je tu 41 samostaných lezeckých objektů, z toho možná tak deset věží!

Skály nejsou vysoké, obvykle mají do deseti metrů, někdy i patnáct. Jištění - borháky všeho druhu a kruhy. Obtížnost cest je II až V, našli jsme i jednu šestku. Řeklo by se: Lehké, ale zdání klame. I trojky už jsou lezení, čtyřky zaskočí a pětky pěkně pustí žilou. Leze se převážně ve stěnách, ale najdou se i spáry a komíny.

Masivy a věže mají u paty stěny čísla, ve stejných místech je vyznačena i obtížnost a směr cesty. Orientace stěn je severovýchodní, navíc jsou v lese, což nahrává lezení v parných dnech. Pěkně tu ovšem bylo i včera, kdy bylo pod mrakem a cca deset nad nulou.

Jedinou nevýhodou, která je vlastní všem čedičům, je lámavost. Skály jsou ještě neolezené a tu a tam může člověku zůstat v ruce chyt nebo se s ním oddělí stup. Při troše obezřetnosti se tomu dá předejít. Není od věci mít na hlavě helmu.

A jak se stalo, že tak rozsáhlá oblast zůstala bez povšimnutí? Kodlův povrlský soukmenovec Franta Žid podle Běliny o oblasti ví už od poloviny šedesátých let. Na jednu z věží Rüberzahlskeule (Krakonošův kyj či Krakonošova palice) vylezli na Apríla 2001 Němci a dali sem i knihu. Ta visí na jedné z větví keře, za který se i slaňuje. Letos sem "provedli nápor", jak říká Fréza, KB se Židem. Franta se tu dokonce pomlátil, protože mu zůstal v ruce lokr. (BTW. Kodl má teď taky nohu v gypsu, trefil se do ní sekerou a má prý tříštivou zlomeninu).

Jedna důležitá infomace závěrem: Bělina žádá všechny lezce, aby se tu zdrželi používání magnézia.

Pěkné cesty: masiv č.4 - čtyřka po levé hraně přes dva bh, č.20 (věž) - dvě pětky přes 3 resp 4 bh, č.21 - čtyřka stěnou přes dva bh, Obr (nejvyšší a největší masiv) - pětka středem stěny přes čtyři bh, č.38 - čtyřka podél odštěpu přes dva bh.
Text: Papouš     
Článek původně vyšel na webu Lezec.

Žádné komentáře:

Okomentovat