"Vždy se jmenovala Arnultovická skalka, častěji Skalka u Arnultovic. Lezli jsme na ni v šedesátých letech, ale lezlo se na ni již před válkou," napsal mi místní lezec Jarda Voldřich.
Z náhorní strany vypadá Borská skalka jako Half Dome v Yosemitech. |
Těhule si chystá štand na zachytávání Suda. |
Po hraně mezi S a V (ta hladká) stěnou vede pěkná trojkočtyřka. |
Leze se, jak patrno z názvu, na čediči pěkné kvality. Nýtovitost a borhákovitost hustá, co cesta, to štand s řetězem. Z náhorky skalka připomíná trochu yosemitský Half Dome – ve V hladké stěně, která bývá očazená od kouře z táboráků, jsou vynýtované nějaké dardy. Na hraně V a S stěny vede pěkná trojkočtyřka. North face má 10 m, je poklopený a protíná ho pár zarostlých a rozchrastaně vypadajících směrů. Na náhorní straně je pěkná loučka, kde se bude líbit batolatům i pejskům.
Arnultovická skalka z náhoří skýtá loučku pro batolata a Sandyhundy. |
Hlavička v nejlevější cestě Z stěny. Příjemná pádlovačka převisem, pak vrcholová plotna - dohromady tak za 4. Vpravo je největší převis na Borské skalce. |
A ještě jednou stejná cesta. |
Štandovitost je tu mocná. Na rybu stačí 50m lano. |
Hlavička v jedné z údolek. |
Stožár na vrcholku skalky je viditelný i z hlavního silničního tahu DC - LB. |
Hlavička pod vrcholem jedné z údolek. |
Paní Ovaryová na vršku. |
Údolka je na jih, ale trochu ji stíní stromy. |
Výhled na New Bohr City, dominantní kupa je Kašparák. |
Žádné komentáře:
Okomentovat