Na Skalce se podle místního lezce Jardy Voldřicha lezlo už před válkou a v 60. letech, dokonce se tu podle průvodce připravoval i novoborský bigwallista Jiří Šmíd na severku Eigeru. Stěnami vedly skobovačky a po čase zájem o lokrovitou a nejištěnou skálu upadal.
Před několika lety se Skalky chopila skupinka místních borců ve složení Michal Barys Barda, Josef Beňo, Michal Theo Král, Ladislav Ládin Moučka a Aleš Ali Petrův aka Vismy. Skálu vyčistili od dvou tun (!) lokrů, prosvětlili a provzdušnili skálu od překážejících stonků a pod vedením Josefa Beňa, který měl jasnou představu, jak má vypadat pořádně odjištěná oblast, vytyčili 15 nových směrů zajištěných borháky a nýty se štandem nad každou cestou.
Letos v dubnu se objevil první nástřel průvodce, který nyní vychází uceleně ve čtyřstránkovém pdf. Zároveň byly cesty doplněny do databáze Lezec.cz a Skalnioblasti.cz. Konečně už s Hlavičkou víme, co jsme lezli při naší návštěvě 27.9.2015. A co tedy na Skalce najdeme? Patnáct sportovek po očištěné čedičové skále s pozoruhodně vyrovnanou škálou obtížnosti - zaleze si tu i těleso zvící vepře i atlet s ambicemi na osmičkové cesty. Lano stačí 50metrové.
U Novoboru se dá ještě zasportovkařit na Střeďáku u Prysku, na Ortelu, na atletické Češce nebo se za vedra schovat na nedalekém Kašparáku (vlastivěda, názvosloví) - zkrátka Jura v černém. Kdo se chce vybát, může zavítat na písky ve Svojkově a Sloupu.
Lezeckého průvodce na Skalku v Arnultovicích najdete ZDE.
Text: Papouš
Foto: průvodec na Skalku + archiv p1bs
Topo Z stěny skalky. |
Topo údolní (jižní) stěny Skalky. |
Topo V stěny Skalky. |
Hlavička v cestě Bezejmenná 4+/5-. |
Štand s řetězem je nad každou cestou. |
Žádné komentáře:
Okomentovat