British Museum London: Rosettská deska a další starověkosti. A jak se neztratit v Egyptě

Jak jsem se vylópnul v British Museum v Londýně, jsem ztratil řeč v textu o RAF Museum tamtéž. Do British Museum jsem se chtěl podívat hlavně kvůli Rosettské desce a starověkejm artefaktům. Na rovinu - vyčleněné 2 hodiny na prohlídku jsou velká trapárna, tady by člověk vydržel i tejden, s sebou ideálně poučeného průvodce nebo předchozí rozsáhlejší domácí samostudium. Jenže kdo na to má dneska čas, že. Nezbejvá, než si zjednodušit a vyzobat z pravěku tehdejší stars, jinak se v tom člověk ztratí. 

Ke zjednodušení jsem přistoupil např. na cestě po Egyptě 2007 s Jogurtovou a její paní maminkou (zdravím do New Bohru). Egypt má tři důležitý éry:

2.500 BC = pyramidy v Káhiře
1.500 BC = Luxor a Karnak a největší alfasamec Ramsesse II.
300 BC = Řekové / Ptolemaiovci, který ale drželi lajnu s tím, co Egypťani páchali v předchozích staletích. 

Když si člověk dává tu klasickou plavbu a la Agatha Christie Smrt na Nilu = parníkem z Asuánu po proudu, tak tam narazí na chrámy, co jednou postavila ta partička kolem 1.500 BC, podruhý ta partička kolem 300 BC. Takže jednou jde do chrámu-seniora, další je chrám-junior. Kostely od sebe dělí 1.000 let (!!!), ale vypadaj stejně. A to v tý časový ose nemám Řeky a Římany a další starověkou chásku. Tam si ty milestony musim nastudovat.

Zkrátka, British Museum rozhodně stojí za vlez, vstupné nula, ev. lze přispět doporučenými 5 GBP. V British Museum se bez toho museli obejít, v RAF Museum jsem 5 GBP nechal, aby se neřeklo. 

Už jedu.

British Museum London má správně honosnej barák...

...se zastřešeným atriem.

Lev z Knidosu je 7tunovej drobek, který byl na střeše 18m vysoké hrobky u starořeckého města Knidos, nyní Datca v Turecku. Lvíček je datován 350 - 200 BC (př.n.l.).

Rosettská deska je dnešními slovy game changer. Obsahuje totiž identický text zapsaný hieroglyfy, lidovým egyptským písmem a řeckou ajfabetou. Díky tomu vyluštil Champollion hieroglyfy.

Detail Rosettské desky.

Ramsesse II. (1.279 - 1.213 BC) byl největší samec mezi egyptskými faraóny - údajně měl 100 dětí a dožil se 100 let. Jeho sochy jsou např. na chrámu Abú Simbel.

Sakrofág faraona Nectaneba II. (350 - 348 BC).

Reliéf se čtyřmi figurami boha Bese. Ten zlej kukuč měl, aby odháněl od domácnosti zlé síly.

Sisobek (Sasobek) byl staroegyptský vezír, fungoval někdy kolem 500 BC. Z tý filigránský práce jsem úplně paf.

Okřídlený lev s lidskou hlavou (865 - 860 BC) z Asýrie, což byla starověká říše na horním toku Tigridu. Socha hlídala vchod do sálu, kde se pořádaly bankety. Druhej kus do páru maj v Metropolitním muzeu v New Yorku.

Bohyně Sachmet byla v Egyptě spojována s destrukcí a morem.

Zekretér a nějakej egypskej pyskoun.

Rehuankh byl egyptskej ouřada okolo 1.700 BC.

Ochranný duch s orlí hlavou, Asýrie, 865 - 860 BC.

Poklad z ostrova Aegina (mínojská kultura, 1.850 - 1.550 BC) koupilo British Museum v roce 1892 od obchodníků s mořskými houbami.

Amfora s výjevem Herákles bojuje s nemejským lvem, pozoruje ho bohyně Pallas Athena a jeho synovec Iolaos, 520 - 500 BC. Killnout lva trvalo Heráklovi 30 dní a přišel při tom o prst. 

Busta řeckého státníka Perikla (2 st.nl., AD).

Okřídlený bůh s lidskou hlavou byl ochráncem proti neštěstí. Stával u bran sídla asyrského vládce Sargona II (721 - 705 BC) ve městě Khorsabad (nyní Irák). 

Apollon s kitharou, cca 200 AD.

Obří skarabeus aka vruboun posvátný byl pro Egypťany symbolem reinkarnace, 

Trojtrupý bojovník. Terakotová soška nadpřirozeného válečníka byla nalezena na Kypru, 650 - 550 BC.

Hoa Hakananai´a (1000 - 1200 AD) je moai z Velikonočního ostrova. Velikonoční kucí by jí chtěli nazpátek.

Text a foto: Papouš