Občas skuhrám, že bych rád větší druhovou pestrost u mykonálezů, ale zároveň je mi jasný, že za pestrostí se musí do listnatýho lesa, třeba do Českého středohoří. Nějakou záhadou v 95 % případů skončim v jehličnatym lese v Labskejch pískovcích. A takhle pořád dokola. Někdy se mi ale podaří se ukáznit a jdu cíleně mezi listnáče - stalo se mi to ve čtvrtek 22.7.2021, kdy jsem se vydal do lesů nad osadou Sedlo pod Vysokým Ostrým. A nepřekvapivě se zadařilo - holubinky a hřiby. Více ve videu níže.
Žádné komentáře:
Okomentovat