Za lezením až do Aše - Goethovy skály

Když se řekne křemen, tak si každý představí buď hladký oblázek, nebo naopak ostrý střep. Goethovy skály u Aše, ačkoliv jsou celé z křemene, však nejsou ani jedno ani druhé. Kdybych měl říct, jaké opravdu jsou, řekl bych že chladivé. Tento pocit zcela převládá nad ostatními pocity při lezení na zdejších skalách.

Pohled od jihovýchodu na skalní masív Valcha, Křemenová a Stínová.

Že Goethovy skály existují, jsem začal registrovat až teprve tehdy, když jsem začal dojíždět do vyhnanství na chalupu k rodičům, kterou si pořídili v tom nejzapadlejším koutě Ašského výběžku. A protože nemít po čem lézt je opravdu skličující, začal jsem systematicky prohlédavat tamní teritorium Smrčin (pro germanofily - Fichtelgebirge).

Pohled od jihu na skalní masív Křemenová a Stínová

Kdo hledá najde! Jedním z klíčových nálezů jsou právě výše zmíněné Goethovy skály, které jsou bez nadsázky to nejlepší, co lze v Ašském výběžku a okolí pro lezení najít.

Pohled z vrcholu Stínové na Křemenovou skálu. Luboš, Zíňa a Svinčo v jedné z nejhezčích cest Vzpomínka na Jardu Hájka V.

Goethovy skály jsou zakresleny v turistické mapě pod názvem Goethova skalka, která od r. 1972 nese status přírodní památky. Ke svému jménu přišly zdejší skály díky milovníkovi dalekých výhledů, jenž nebyl nikdo jiný než  J. W. Goethe, který se z jejich vrcholků často kochal pohledem do bavorského vnitrozemí.

Svinčo v cestě Vzpomínka na Jardu Hájka V na Křemenovou skálu.

Ke skalám lze snadno trefit po modré turistické značce z Hazlova (cca 3km), přičemž do Hazlova jede vlak i autobus z Chebu, či Aše. Automobilisté si zajedou až na malé parkoviště u silnice, odkud již musí po svých lesní pěšinou asi 500m ke skalám.

Luboš, Zíňa a Svinčo v cestě Odmítavá IV+ na Křemenovou skálu.

Skalní uskupení tvoří jedenáct masívků a jedna věž, které stojí v řadě ve směru JV - SZ lemujíc okraje strže. Do údolí lze spadnout z výšky až 15m, kdežto na náhorní straně tak od 3 do 10m. Přístupová pěšina vede náhorní stranou, kde je roztroušeno několik větších balvanů, na kterých se pochopitelně bouldruje. Scenérie bílých skal orámovaná borovým hájem a modrým nebem navozuje vskutku příjemnou atmosféru slunného jihu.

Bláža leze místní superlahůdku Cesta pokušení V na Hlavní věž.

Rád se do této minioblasti pravidelně vracím každé jaro nasát trochu klidu a oprášit lezecké chvaty a finty, které jsem přes zimu povětšinou zapomněl. Kromě lezců se tu zhusta vyskytují i cykloturisté a pěší turisté, pro které je zdejší kraj opravdovým rájem.

Koncentrace před výkonem (Svinčo).

Počátek lezení na těchto skalách se datuje od 60. let minulého století, kdy byly přelezeny první klasické linie místními lezci. Kompletní přehled o vykonaných výstupech se dočtete v horolezeckém průvodci z r. 2001, který vydal HO-Alpin Aš (v prodeji v síti Hudysport za 32 Kč). Kluci z tohoto klubu se o tuto oblast starají opravdu příkladně, o čemž svědčí jednak velmi citlivě umístěné fixní jištění, dále gymnastický koutek (kde se vyblbnou nejen děti), centrální vrcholová knížka anebo přesnost zpracování průvodce.

“Rozlejzací” balvan s bouldery do IV+ (Svinčo).

Sumasumárum jsem podle průvodce napočítal 109 cest s majoritou do IV. stupně obtížnosti. Zdejší “křemenová” klasifikace je stále v římském kabátě a je trošku tvrdší než ta “vápencová”. Nejtěžší zdejší výstup má klasifikaci VII-.

Bláža na Rozlejzacím balvanu.

Zdejší lezení je spíše bouldrového charakteru po lištách a římsách. Ty hezčí delší výstupy jsou zajištěny borháky, na ostatních cestách je třeba mít jistítka. Spousta kratších cest se dá lézt sólo, neboť dopady jsou tu milosrdné.

Místní outdoor-fitness centrum. (Svinčo)

Pro mobilní zvědavce a hledače nových a neokoukaných terénů je tahle oblast určitě skvělým tipem jak rozšířit svou sbírku. Kromě nich tuto perlu západu určitě ocení lezoucí “dočasní” rezidenti Ašska či lezci náhodně projíždějící, případně sběrači borůvek, kterých tu rostou plantáže.

Poloha vybraných skalních oblastí v okolí Ašského výběžku.

Detail polohy Goethovy skály. 

Detail polohy parkoviště a přístupové cesty k Goethově skále.

Text: Milan Svinčo SvinaříkFoto a mapy: archiv autora

Související články:
Za lezením až do Aše II. - Rudolfstein
Za lezením až do Aše III. - Steinicht

Pozn.: Článek původně vyšel na webu EuroClimbing, zde je znovu publikován s laskavým svolením autora.