Cílová rovinka v Passo Lavazè. |
Běžkohighwaye jsou v plochém sedle 1.800 m n.m. naskládané vedle sebe. |
Passo Lavazè je každopádně bomba běžkuňk. Trasy se nacházejí v nadmořské výšce 1.800 m, takže sněhu je tu dost, i když dole ve Val di Fiemme už mizí. Z cca osmi desítek km zdejších tras je 12 km modrých, 54 km červených a 15 km černých, vše protaženo na klasiku i bruslení.
I na běžkohighwayi si účastník běžkoprovozu může zavolat o pomoc. Hmm, asi trochu rozežranost... |
Stopa Malga Ora se pěkně vinula lesem. Asi proto to Leninovi připomínalo Jizerky... |
Původní plán kroužit jen po místních oválech dostal trochu trhliny. Bylo tu lidí jak psů, navíc tu závodili mládežníci a některé tratě byly asi proto zavřené. Dali jsme se proto na útěk po červeném oválu Malga Ora (viz střed mapy). Dojeli jsme ke stejnojmenné hospodě a hnedle nás odchytil výběrčí vstupného na běžkotrasy směr jihotyrolská ves Weissenstein (viz levý horní roh mapy). Tam jsme stejně mířili, tak jsme mu každý dali 5 €.
...jen ty výhledy tu jizerskou iluzi kazily. |
Malá vsuvka: Lístek vypadá, že platí jen pro tratě (běžeckého centra Aldein) mezi Malga Orou a Weissensteinem. Na tratě přímo v Passo Lavazè je přitom vlez 6 €, které jsme neplatili, protože jsme minuli kasu. Dodnes mi není jasné, jestli běžkaře stáhnou celkem o 11 €, když přejede z jedné oblasti do druhé, nebo jestli se toleruje placení jen v jedné z nich.
U chaty na Malga Oře je stop moře. Zde vidíte Lenina-oře, při placení vlezu ve tváři měl hoře. |
Cesta na Weissenstein vede úbočím hor a jen klesá nebo vede po rovině. Čím jsme byli dál od okruhů v Passo Lavazè, tím byla stopa rozhamtanější, protože se po ní potulovaly osoby neslučitelné s běžkováním, tj. výletníci v botech nebo na sněžnicích. Ale nebyla to žádná tragedie, bruslit se dalo. Po 10 km jízdy jsme dorazili na salaš Schönrastalm.
Schönrastalm - tady jsme se posilnili. |
Na Schönrastalmu jsme porestovali skutečně pěkně - k obídku byl špíček, volská oka, maštěné brambůrky, delikatesní zelíčko, to vše spláchnuté pivánkem. Seděli jsme venku, slunce pralo, obloha v ažuru. Idylka ale zakrátko skončila, protože zelíčko a špíčky mi začaly v žaludku pracovat, pivánko mi zkamenělo nožky, navíc to nazpátek bylo celkem do kopce a k tomu na mě padla únava z dopoledního gumování u Lago di Tesero. Dostat se k autu byl boj. Skialpo - běžkový víkend v Dolomitech ale byla pecka.
Kromě běžeckých tratí je v Passo Lavazè šest sjezdovek s převýšením do 200 metrů s jednou sedačkou a pěti vleky. Sjezdovky vypadají celkem mírně, takže se nabízejí i kombinace typu: Jedna hlava rodiny krouží po běžkooválech, druhá hlava rodiny se věnuje ratolestem na sjezdovce.
Mapa tratí v Passo Lavazè. Pro větší mapu klikni na obrázek. |
Passo Lavazè je stejně jako Lago di Tesero součástí systému SuperNordicSkipass.it, který sdružuje 19 běžkařských center v Itálii. Stránky jsou sice jen v italštině, ale podmínky v jednotlivých resortech se z nich dají lehce vyčíst. Týdenní permanentka do center SuperNordicSkipassu stojí 30 €, sezonní 90 €. Platí se i jednotlivé vstupné - např. v Passo Lavazè je zmíněných 6 €.
Text a foto: Papouš
Datum: 17.07.2009
OdpovědětVymazatTitulek: Paráda
Super! Skoro jak u nás v Jizerkách ...
Datum: 18.07.2009
VymazatTitulek: Re: Paráda
Jj, až na ty výhledy :-)
Doporučuje 5 z 5 Papoušů.