26. 3. 2014

Andalusie Day 1: El Torcal de Antequera

Location: El Torcal de Antequera, Španělsko
Buničina měla po letošní enormně teplé a suché zimě bůh-ví-proč potřebu prohřát si kosti někde na jihu. Trasér dostal úkol sehnat lupeny - nakonec vyšly dobře s Ryanairem z Norimberka do španělské Malagy. V letištní půjčovně Světluška jsme nafasovali Toyotu Aygo a po autonoclehu za městem jsme ve středu 26. 3. 2014 vyrazili k prvnímu bodu našeho andaluského jídelního lístku - k náhorní plošině El Torcal de Antequera


I malý vůz, jakým je Toyota Aygo, překvapivě umožňuje celkem pohodné přespání. V pozadí Malaga.
Silueta býka je v Andalusii k vidění na každém horizontu.
Vápencový masiv El Torcal de Antequera směrem od Malagy, tedy od jihu. Bílé město pod ním je Villanueva de la Concepción.
Když navštívíte Andalusii na jaře, všechno tu kvete - třeba mandlovníky pod El Torcalem. V létě je tu poušť. 
Náhorní plošinu El Torcal si oblíbily 3D krávy, siluety býků tu nebyly.
El Torcal je plateau v nadmořské výšce 1.200 m, asi 50 km na S od Malagy. Na vršku vápencového masivu leží bizarní skalky, na některých se i leze. Celkově jsem si připadal jak v Anglickém parčíku, co je kousek od Děčínského Sněžníku. Věžky a masivky tak max. do 30 m, k jejichž ofrézování by Karel Bělina potřeboval tak 2 životy. 
Plateau El Torcalu leží 1.200 m n.m. V době naší návštěvy tu byla kosa a foukal vítr.
Místní Klettergarten. Kdo najde Buničinu, má bod.
El Torcal je patrně prost světelného smogu, když tu je observatória.
Drak.
Buničina a jedna z mnoha věžek na El Torcalu.
Lezení bylo i v plánu, ale nahoře tak foukalo, že by klimbáž byla spíš za trest. Do místní Klettergarten jsem jen tak nakouknul a pak jsme s Buničinou vyrazili na 3km vycházkový okruh. Avizovali různou zvířenu (kozorožce iberského, supa), ale nakonec jsme viděli jen pár sýkorek a pár zajímavě vyhlížejících kytek.

Bizárek.
Hrad.
Pěkná údolní stěna na Hrad...
...plakety nýtů jsou ale fuč.
Další skalní formace.
Procházka po El Torcalu je ale krajinově vděčná. Za 3 € je k mání mapa se jmény pitoreskních skalek - Drak, Sfinga, Zámek, Džbán a lahev, Rytíř nebo Robot. Lezení mimo místní Klettergarten se asi moc nedaří, protože třeba dvě pěkné údolky na Zámku měly odšroubované plakety nýtů. Navíc Švédka z ČK označila v následné diskuzi místní kliffy za kvaky.

Džbán (vlevo), Buničina a Lahev.
Buničina v labyrintku.
Rytíř.
Připadal jsem si tu jak v Anglickém parčíku u Sněžníku.
Skalní strom.
Dva hlavní highlighty leží ovšem mimo návštěvnický okruh. Prvním je malá náhorní plošina posetá zkamenělinami amonitů, která leží stranou turistické cesty a přístup k ní není vyznačen. Nakonec jsem ale boj při hledání naleziště ocenil, protože kdyby sem lezly davy nevycválanejch dětiček, co jsme potkali cestou, tak by asi fosilíe dostaly za uši. Největší šnek měl kolem 30 cm v průměru, našel jsem jich šest.

Amonit a Multibrad.
Výhled z náhorní plošiny, kde byli amoniti, na město Villanueva de la Concepción.
Další šnek. 
Buničina u El Tornillo del Torcal, další místní ikony.
Prostoru pro vznik dalších Tornillů je tu dost.
Druhou ikonou El Torcalu je sloup El Tornillo del Torcal, což je dvoumetrový mužík z placáků, slepených horninovým tmelem. Cesta ke "šroubu" je označená a kousek od něj je i pěkná vyhlídka do kraje, vidět je až k moři. Navíc Buničina tu našla sluneční brejle, takže dobrý dvojnásob.

Maurská pevnost Alcazaba v Antequeře, vlez 3 €.
Průzkum citrusů v Antequeře.
Poživatelnost = 0.
Kostel Santa Maria la Mayor v Antequeře, vlez 3 €..
Tahle mrcha se jmenuje tarasca, sedmihlavá saň je ztělesnění hříchů, umravňuje to ta svatá teta nad ní. Nosila se v procesí.
 Pohled na Antequeru.
 Výhled z věže maurské pevnosti Alcazaba. 
 Buničina v maurském koutku na věži pevnosti.
Po návštěvě El Torcalu jsme se přesunuli do nedalého města Antequera, kde jsme absolvovali prohlídku kostela a maurské pevnosti Alcazaba. Obojí byla celkem nuda, ale výhledy do kraje monstrózní. Nejvíc mě bavily okrasné pomeranče, kterými byly obsypány stromy na ulicích. Následný test poživatelnosti ovšem odhalil jejich striktně okrasnou funkci.       
Text: Papouš
Foto: účastníci zájezdu

Žádné komentáře:

Okomentovat