Protože
Papouš1 má v logu zobák
křivky obecné - což je podobný paradox, jako že lyže Rossignol (francouzsky slavík) druhdá mívaly na špičce
galského kohouta - Buničiny nápad podniknout výpravu do španělského
Národního parku Doñana, vyhlášeného hlavně množstvím a různými druhy ptáků, nemohl zůstat nevyslyšen. Východiskem pro návštěvu parku se stalo poutní město
El Rocío.
 |
| Východiskem naší cesty po Národním parku Doñana se stalo poutní místo El Rocío. |
 |
| El Rocío vypadá jak kulisy k westernu, ulice jsou písčité a upravuje je grejdr. |
 |
| Ročně sem přijede 1 milion lidí uctít místní madonu. |
 |
| Do parku jsme se vydali terénním autobuskem Iveco. |
Do El Rocía jsme se připlazili pod pláštíkem tmy a město působilo dost záhadně. Dlouhé řady dvoupatrových prázdných domků, v ulicích místo asfaltu písek, mezi domy louky s koňma, pouliční světlo žádný. Jako budeme točit western, wtf? Navíc déšť a vítr jak prase, tak jsem radši jsme zůstali spát v
aygu.
 |
| Jeden z biotopů Doñany - piniové lesíky. |
 |
| A v nich spousta vysoké. |
 |
| Bylo zataženo a automat to moc nebral, takže jsem si fotil zviřátka v rangerově manuálu. Totok je káně. |
 |
| Po píniových lesících přijdou na řadu tamaryškové hájky se soliterními korkovými duby. V tamaryšcích se schovávají rysové iberští, na dubech sedí luňáci. |
Ráno vztyk a přesun ke kanceláři agentury, která nabízí prohlídky parku z oken terénního autobusu. Za 56 € pro dva nás čekala cca 4hodinová projížďka parkem a návštěva jeho návštěvnického centra. Buničina pohotově zabrala dvojsedačku vedle šoféra, odkud byl luxusní výhled, přístup k manuálu s místní zvířenou a taky to skýtalo možnost klást dotazy řidiči a rangerovi v jedné osobě.
 |
| Největší plochu parku Doñana ale zabírají mokřady s velkými hejny ptáků jako jsou:... |
 |
| Kolpík bílý. |
 |
| Volavka stříbřitá. |
 |
| Volavka červená. |
Národní park Doñana má tři biotopy – piniový les, háje starých korkových dubů s tamaryšky a rozsáhlé mokřady, kde neroste nic. Highlighty parku mají být
orel iberský o cca 12 jedincích a
rys iberský, kterého tu žije 80 párů. Oba druhy trpí podle rangera malou početností, takže hrozí, že jejich zdejší populace zdegenerují.
 |
| Můj doñanský oblíbenec - slípka modrá aka calamón. |
 |
| Animovaný calamón uvadí i film, který promítají v návštěvnickém centru NP Doñana. |
 |
| Návštěvnické centrum je protáhlá pastouška s nějakou eko-travní střechou a nefungujícím presovačem. Jsem na dovolený, tak si, kurva, chci dát porádný kafe! |
 |
| Buničina u zdejší výstavky... |
Orla jsme samozřejmě neviděli a plachého rysa už tuplem ne. Mým hrdinou se stala modrá slepice s červeným zobákem a dlouhýma červenýma nohama - slípka modrá, španělsky calamón. V návštěvnickém centru uprostřed parku jsem si chtěl pořídit magnet s calamónem, ale měli jen nějakou hnusnou kachnu, kterou jsem teda nakonec vzal. Když jsme se vrátili do kanceláře agentury v El Rocíu, magnet s modrou slepicí tam sámo měli. Zachránila mě Buničina, která vyjednala bezplatnou výměnu hnusný kachny za modrou slepici. Já se styděl si říct.
 |
| ...zobáčků... |
 |
| Nevypouštějte želvy a jiné nepůvodní druhy v parku. Kdo si přiveze Papouška, zase si ho odveze. |
 |
| Zápisky z ornitologických pozorování aneb Kdo uvidí fógla, udělá čárku. |
Buničina byla zkraje z prohlídky Doñany trochu rozčarovaná, protože jsme potkávali "jen" stáda vysoké, králíky, čápy a volavky popelavé, kterých je v Čechách už hafo (za komárů byla ovšem volavka vzácnost, což je mimochodem jeden z důvodů, proč nevolit komáry - všechno zmrvěj). "To jsme mohli jít zadarmo do lesa v Čechách," konstatovala suše Buněčná. Za její rozmrzelost možná mohlo i špatné počasí.
 |
| Za visitor´s centrem je rybník, kde se dá pozorovat různá havěť. Ranger přistavil dalekohled s tripodem. |
 |
| Plameňák focen skrz dalekohled. |
 |
| Plameňák a lysky. |
 |
| Čejka chocholatá se německy řekne kibic. |
Postupem se to ale změnilo. Viděli jsme dost druhů dravců, které jsem ve volné přírodě zahlédll jednou nebo nikdy. Třeba luňáka hnědého, kterého prozradí ocas s vykrojením ve tvaru písmene V, tu byly desítky. Viděli jsme i motáka pochopa a orla nejmenšího. A taky ibisy hnědé, volavky červené, kolpíky bílé a plameňáky růžové. S malým flamengem je to podobné jako s malou labutí – zamlada je odporně šedý, dorůžova se zbarví až v dospělosti. Ani dudek chocholatý není v Čechách houska na krámě. Viděli jsme dva, škoda jen, že neměli rozvinuté číro na hlavě.
 |
| Králičí hrad ve změti kořenových systémů. Králíci v parku údajně dost vadí, proto sem jeho správa natahala tyhle kořeny, kde se hlodavci soustřeďují. Králíci jsou takřka výhradní potravou místního rysa, který bohužel od nich občas chytne nějakou chorobu. |
 |
| Na králičích pařezech jsme ovšem zahlédli 2 dudky chocholaté. |
 |
| A kousek od nich taky břehule, které jsme pozorovali i při plavbě po polské řece Słupie. |
 |
| Volavka popelavá. |
Zmíněné návštěvnické centrum bylo v půli výletu. Protáhlá barabizna pokrytá rákosovou střechou evidentně trpěla, že byla
in the middle of nowhere. Presovač byl out of order, nabídka magnetů prachbídná. Sauber byla ovšem vyhlídka z velkých oken visitor´s centra na vodní plochu v sousedství. Ranger přinesl výkonný dalekohled na stativu a pozorovali jsme plameňáky, lysky a calamóna.
 |
| A ještě El Rocío - vedle kostela byla separátní palírna svíček. |
 |
| Svíčková bába Buničina si tu taky jednu zapálila... |
 |
| ...za dohledu místní madonky. |
Po návratu z túry jsme se courli
El Rocíem, nakoukli do místního poutního kostela na
místní madonu, Buničina zapálila svíčku. Do
El Rocía přitáhne ročně 1 milion lidí z celé Andalusie. Někteří přijedou dokonce na povozech tažených koňmi. Pak jsme polkli paellu a práskli do koní směr Ayamonte na španělsko-portugalské hranici, kde žije buněčná spolužačka Ivana. Ivany, se kterejma Buničina kámoší, jsou celkem interesantní figury. Do
ñana je každopádně kus nezničené přírody, co stojí za návštěvu.
Seznam zahlédnutých tvorů a bylin (ES - EN - DE - CZ)
Text: Papouš
Foto: účastníci zájezdu
Jako vždy pěkné počtení
OdpovědětVymazat