Arco 2009 - brusle u Gardy a ferrata Guevara

So this is happy hour

Two drinks for the price of one
People laughin' and havin' fun
What a great place to be

Teskného hlasu Teda Hawkinse opěvujícího dva drinky za cenu jednoho při Happy Hour jsem se na konci října 2008 v Arcu nemohl nabažit. Má tehdy rozervaná duše našla v songách černého barda dokonalou útěchu. Ale přehnal jsem to.

Ellmauer Halt - výlet na střechu Kaiseru + bavorské Versailles: zámek Herrenchiemsee

Jeden ze zářijových víkendů 2009 mělo svítit slunce, tak jsme se připojili k horskému vůdci Pepinovi a jeho sestře Janě a podnikli "lehký" trek v rakouském Wilder Kaiseru. Cesta stříbrným šípem (s vychytaným otevíráním kufru) na parkoviště u Wochenbrunner Alm na jižní straně hor proběhla díky koníkům pod haubnou a částečnému komatu luxusně rychle. 

Za lezením až do Aše II. - Rudolfstein

Bavorská žula není jenom Steinwald, který jistě mnohý návštěvník Jury cestou na vápencové útesy atakoval. Poněkud stranou trasy frankenjurské magistrály se nachází další z hodnotných žulových skalních oblastí nesoucí jméno Rudolfstein.

Lyže a brusle u Lužických jezer

Loňský srpen a začátek září byl ve znamení pravidelného čtvrtečního bruslení v nočních Drážďanech. Poslední srpnový víkend se mezi bruslosessions v saské metropoli podařilo vetknout i jednu víkendovou "roládu" ve Flaemingu. A když už teda brusle v ehemalige DDR, tak se ke slovu musela dostat i Lužická jezera na pomezí Saska a Braniborska. Lužická jezera = obří jámy po uhlí, které jsou zatápěny vodou a kolem kterých se dá kroužit na bruslích.

Noční brusle v Drážďanech 2009

Hlavním městem severních Čech se už dávno staly Drážďany. Jezdí se sem za nákupy (místní Ikea je blíž než pražská a často je i levnější) a za památkami, létá se odtud na dovolenou. Po dálnici D8 je to sem z Ústí nad Labem chvilka.

"Muzeum" skalního haraburdí

Můj vztah k železu ve skalách je veskrze kladný. Zformovaly jej hlavně fraktury mých i cizích kostí a francouzský styl jištění. Líbí se mi linky stříbrných borháků a bytelné štandíky s nerez karabinami, nepohrdnu ani kroužkem na písku. Pár "cvoků" jsem do skal i zapustil.

Bílina - peřejnatá ozdoba Středohoří

Výlet na řeku Bílinu byl po všech stránkách sympaťák. Úvodní domluva s kolegou Hipíkem byla rychlá, zajištění proviantu hladké, termín sobota 11. července 2009 padnul jak ulitý, na vodočtu v Trmicích stálo pěkných 120 cm a menší rozcvička před týdenní horskou dovolenou ve Švýcarsku taky bodla. Kromě toho jsem měl Bílinu již dlouho na trip listu. 

Sokoliki - výprava na polskou žulu

Akcičky se severní, tj. litoměřickou větví Horce bývají vydařené. Ve zdejších lezcích se mísí srdečnost a pohostinnost zemědělného lidu rovinatého Polabí s odvahou a tužbami horalů z úrodných svahů Českého středohoří. Prostě - kdo navrtal Kreutzberk, musí bejt prima chlapík.

Stolové hory v Polsku a knedlo-zelo-řízek

O existenci Hejšoviny, pískovcové stolové hory v Polsku, jsem se poprvé dozvěděl na počátku devadesátek od své tehdejší známosti Kákinky. Kákinka je dcerou adršpašského lezce Jiřího Nejezchleby (samostatná kapitola v knize Bohumila Sýkory Pískaři), který to měl z Ádru na Hejšovinu kousek. Známost skončila na hnojišti dějin, odhodlání prozkoumat polské písky zůstalo.

Čtyři pětky v Ádr-spárách

Trýznivější způsob oslavy čtyř pětek bych si asi těžko vybral. Ale Leninovo nadšení pro lezení spár je nakažlivé, takže na prodloužený víkend Den-nezávislosti-Cyril-Metoděj-Hus 2009 svištíme do Ádru. Minule - v srpnu 2002 jsem měl z Cesty námořní pěchoty stigmata - to nešlo, teď to určitě bude lepší. Nebylo.

Ecrins - dobytí ráje powered by Metaxa

Oslavy upálení Mr. Jana Husa ve všední den si letos vyžádaly čtyřdenní pracovní volno. Předpověď naprd, variant hodně. Dolomity, Bergell, Wallis, Bernské Alpy. Útočné družstvo: Metrouš, Šampón, Modelína a neoficiální Kápo Stano. Sraz v pátek 3. července večer v Práglu u Modelíny. Aktuální předpověď pro Alpy rozhoduje za nás. Dauphineské alpy - Národní park Ecrins.

Voda ve Frankenjuře aneb Léčba wiesenterie

Hned, jak jsem tu říčku při minulém lezeckém výletu do Frankenjury spatřil, dostal jsem z ní wiesenterii. Je to infekční nemoc, ale od podobně znějící dysenterie - úplavice - si naštěstí vypůjčila jen slovní základ - plav. Wiesenterie je chorobné nutkání plavit se po bavorské říčce Wiesent. Její přenašeči se ovšem velmi rychle stávají pro své okolí nesnesitelnými. Škoda - možná to původně nemysleli úplně zle...

Lezení v okolí Trondheimu

Tohle povídání rozhodně nebude o nějaké světové oblasti. Význam má spíš pro ty, kteří zavítají do norské oblasti Sør-Trøndelag a lezení jim bude chybět natolik, že se rozhodnou zkusit zdejší skalky. Jako mně. V Trondheimu jsem studoval v zimním semestru 2008. Lezení rozhodně nebylo jedinou náplní mého volného času, takže jsem se dostal jen do tří oblastí v okolí města.

In-line ve Frankenjuře: Bernheck - Mosenberg

Na víkendové lezení v bavorské Frankenjuře jsem si zkusmo přibalil i brusle. V neděli ráno jsem u altánu v Berhecku poblíž Plechu (na mapě bod A) vstal na půl osmou a vydal se po silničce směrem na Mosenberg (bod B). Výsledek předčil očekávání: ranní vyjížďka se náramně vyvedla.

Krušnými horami okolo Oseka

Pokus o návštěvu cisterciáckého kláštera v Oseku na Teplicku skončil v neděli 17. května 2009 bohužel blamáží. Barokní monstrum, k jehož návštěvě jsem se chystal již delší dobu, mělo totiž kvůli koncertu zavřeno. Přesto jsme s Májou neodešli s prázdnou - v infocentru v areálu kláštera jsme dostali pěkně zpracovanou brožurku po zdejší naučné stezce.

Birmingham na otočku za kačku aneb 1. výjezdní zasedání EC

Máš 5 minut na rozhodnutí. Mail s tímhle předmětem mi poslal na začátku března ředitel EC Miki. Měl jsem se vyjádřit, jestli s ním pojedu 22. 4. - 23. 4. 2009 za kačku na otočku do anglického Birminghamu. A protože se ředitelskýmu ani v maličkostech neklade odpor, kývnul jsem. Program vykrystalizoval rychle: návštěva místní stěny, konzumace lokálních piv a návštěva botanické zahrady. A jak řekli, tak udělali.

Za lezením až do Aše - Goethovy skály

Když se řekne křemen, tak si každý představí buď hladký oblázek, nebo naopak ostrý střep. Goethovy skály u Aše, ačkoliv jsou celé z křemene, však nejsou ani jedno ani druhé. Kdybych měl říct, jaké opravdu jsou, řekl bych že chladivé. Tento pocit zcela převládá nad ostatními pocity při lezení na zdejších skalách.

Ploučnice 2009: Napotřetí. Řeka vede 2:1

S Ploučnicí mám zatím bilanci 2:1 pro řeku. Na troje splutí dvoje koupání. Poprvé jsem se ji pokoušel sjet, když se půlily devadesátky - v jednom z náhonů jsem rozpůlil zapůjčenou Supí vertexku. Druhá várka 22. prosince 2008 se odehrávala na nafukovačce a úsek Noviny pod Ralskem (Průrva Ploučnice) - Boreček pustil bez koupele.

Synek Hynek má první zářez ve skalách

Novorozený klimbér Hynek Hölzl už má cestu. Sedmimetrová položená troječka se dvěma borháky a názvem Synek Hynek vede na věž Šárka. Launch celé oblasti (modří už vědí, ale nechají si pro sebe) se chystá na přelom letošního jara a léta. Každopádně středohorský standard - piercing nahusto, plezírek lezení, mágo v plný palbě, tradiční pojetí platformy Zakuklený ustašovec.

Sellraintal - ledové eldorádo poblíž Innsbrucku

Okolí Sellrainu ve Stubaiských Alpách je apartní kousek Rakouska. Pěkné pisty v Kühtai, možnosti na skialpy a taky ledy. Můj první kontakt s údolím Sellraintal proběhl právě skrz místní ledopády. A hnedle trefa. Letos v zimě jsme si tu ve složení Majkl s Ivuchou, Zelinář a já zalezli naprosto královsky.

Běžky po italsku II. - Passo Lavazè

Zatímco stopy u Lago di Tesero v údolí Val di Fiemme se počátkem letošního března zdály Leninovi příliš civilizované, v sedle Passo Lavazè nad údolím se mu snad aspoň trochu líbilo. "Je to tu jak v Jizerkách, jen tu jsou jiný výhledy," povídá Lenin. Zatímco ze mě lezly superlativy i ušima, Lenin ty krásné lojpy a neskutečná panoramata přirovnával k Jizerkám! Každej jsme holt nějakej.

Běžky po italsku I. - Lago di Tesero

"Dosť bolo bežiek," mrmlal jsem koncem února, zlehka demotivován svým šťavnatým BierBauchem, který nemizí ani po řádce altenbersko-jizerských běžkokúr (detaily v EC Fóru). MarS s Pocahontas ale minulý víkend pořádali výlet do Val di Fiemme na jihu Dolomit. A Val di Fiemme = běžky. To člověk nevokecá.

Monte Formin - halda hnoje s buržujským výhledem

MarSův povoz LaKuna (t.č. již v rukách nového krotitele kunovitých šelem, byl nahrazen Trafikou) začátkem letošního března do svého nitra pobral dva snowboardy, čtvery skialpy a dvoje běžky a čtyři osoby - MarSe, Pocahontas, Lenina a vypravěče.

Krakonošův trek 09 aneb Spal jsem s olympijskou medailistkou

Zimní část orientačního závodu Krakonošův trek jsem absolvoval pouze jednou – v roce 2005, pak jsem se dlouho nemohl na běžky ani podívat. Letos (6.- 8. února 2009) jsem doufal v lepší umístění a vyšlo to. S kolegou Petem jsme skončili druzí v kategorii Muži 50 o pouhé 4 hodiny a 10 minut za vítězem, zatímco třetím v pořadí jsme nadělili ostudnou 1 hodinu 17 minut.

Les Menuires a běžky? Pourquoi pas?

Vyrazíte-li za lyžovačkou do francouzského střediska Les Menuires a kromě sjezdovek se i rádi proběhnete na lyžích, určitě si přibalte i běžky. V údolí Vallée des Belleville, kde Les Menuires leží a které je součástí největší světové lyžařské oblasti Tři údolí, vedou výživné a výborně upravené běžecké stopy.

Vrch tří zemí - Dreiländerspitze na Silvrettě

Na Boží hod 2008 jsme se - Lenin, Fajty, Řasa a já - v Ústí nad Labem na půl desítku nasáčkovali do Karkulky, lyže na střechu a marš na Silvrettu do Rakous. Hodiny duchů a mikrospánků za volantem pořešily 4 litry koly, a tak v 5 ráno na Štěpána vyskakujeme na konci Silvrettastrasse v Galtüru-Wirlu. Fouká a je kosa, čili stavíme stan, kotvíme ho lyžemi a do půl desátý hibernujeme.

Inlinemap.net - inspirace, kam zajet na brusle

Refresh 2025: Inlinemap.net již nefunfuje.

Chystáte se na dovolenou a přemýšlíte, jestli si pro zpestření nepřibalit inlajny? Brusle se někam obvykle vejdou, potíž bývá sehnat správnou trasu bez aut, s asfaltem jako sklo a v pěkné krajině. S tím vším Vám pomůže parádní německo-rakouská stránka Inlinemap.net.

In-line s lazebníkem - z Budějic do Hluboké

Zkonzumovat bruslotrasu z Českých Budějovic do Hluboké nad Vltavou jsem se chystal už loni v létě, odradilo mě ale varování, že tu jezdí davy lidí. O minulém víkendu jsem ale měl tu čest účastnit se předvánočního sletu biožen v Budweissu, tak jsem ideu konzumace oprášil. V sobotu šly bioženy po nákupech a na punč a já se vydal na brusle s Oldou, lazebníkem roudnickým.

Sněhové zpravodajství Altenberg

Denně aktualizované info o sněhových podmínkách v zimním středisku Altenberg v saském Krušnohoří (hned vedle hraničního přechodu Cínovec na Teplicku) najdete na stránkách altenberg.de v rubrice Wintesportbericht.

In-line podél Labe V. - noční jízdy na Střekově

Po bruslostezce podél Střekovského nábřeží v Ústí nad Labem se dá opět bruslit. Stezka byla letos rozkopaná kvůli stavbě základů pro mobilní protipovodňové hráze. Zhruba 1,5 km trasa je ideální pro podzimní a zimní noční roluňk, protože ji osvětlují pouliční lampy.

DŽC v Turecku: prvovýstup Merhaba 8a v pohoří Aladağlar

Merhaba 8a je nový prvovýstup Dolní Žleb Company v tureckém pohoří Aladağlar. Ondra Beny Beneš, Tomáš Tomajda Sobotka a Filip Fido Martínek tu zkraje září vystřihli na polověž Muezzin lajnu, která podle Ondry patří mezi nejtěžší a nejhezčí cesty DŽC. A právě Ondra Beneš povyprávěl EuroClimbing.com, jak u Turka bylo.

Sasko nejsou jenom písky VI. - Uferstein v Müglitztalu

Uferstein a Terrassenwand jsou dva lahůdkové sektory v Müglitztalu - největší nepískovcové oblasti na saské straně východního Krušnohoří. Oba sektory se nacházejí hned vedle sebe a je tu lezení tak na jeden den. Poprvé jsme zde byli loni na podzim a už tehdy jsem si říkal, že to tu určitě musíme navštívit v létě.

Bike pro provensálsku II. – Roussillon a Gordes

Po zkušenostech s předchozího cyklovýletu na Dentelles de Montmirail jsme posunuli výjezd na "střechu Provence" Mount Ventoux 1.910 m n.m. na později a zvolili jsme radši nenáročnou trasu z městečka Goult přes Roussillon a Gordes.

Bike po provensálsku – Okolo Dentelles de Montmirail

Poté, co jsme cestou na sklizeň vína do Provence dorazili do Vaison La Romaine, prošli jsme si město a našli místo na ubytování, jsme se rozhodli, že pro první cyklovýlet zvolíme 45 km dlouhý okruh okolo Dentelles de Montmirail. Okruh jsme našli v časopise Cykloturistika a navíc lízt na Dentelech jsme už byli dvakrát. Okruh byl označen jako náročný, ale co, nejsme přece žádný vořezávátka :-).

Návrat domů VIIIb – “boží bomba” čekala 25 let

Kdysi v dávnověku, před 25 lety, jsem zatloukl první kruh na tehdy nevylezenou věž v Teplicích, na Sibiři hned u cesty. Vypadalo to na těžkou spáru a krásnou cestu. To jsem ještě nevěděl, že pár měsíců potom na skoro 25 let změním působiště a budu žít, lézt a padat ve Spo(ko)jených státech.

Loď po provensálsku – soutěskou Verdonu + lov myši

Tento článek nemohu začít jinak než líčením našeho loveckého úspěchu. Na víkend 27. – 28. září 2008 jsme si naplánovali výjezd s naším obytným vozidlem s tím, že v něm přespíme, abychom nemuseli jezdit každý večer domů.

Rafting v Rakousku – Isel a Salzach

Počátkem srpna jsem poprvé vyzkoušel rafting v Rakousku. Dosavadní zkušenost z raftu jsem měl jen ze Slovinska ze Soči (pěkné prostředí, ale jinak trochu olej) a z pražské Tróje, ale každý asi ví, že rafting na kanálu není úplně to ono.

Dědské hřiště - Labák pro softmovery

Dědské hřiště je parádní sektůrek pro softmovery na levém břehu v Labáku, kousek od impozantní věže Jeptiška. Název mně jako infantilnímu gerontovi přijde docela vtipnej. Navíc spojení večírku u art directora EuroClimbing.com Ranpy se sobotním Dědskym hřištěm a nedělníma korčulema z Dolního Žlebu směr Bad Schandau mi docela chutnalo.

Bike po provensálsku IV. – k soutoku Durance a Verdonu

Na lezení ve Volx bylo teplo a tak jsme se v neděli 21. září 2008 rozhodli vyrazit na kole a prozkoumat další kousek blízkého okolí. Bohužel je to tady s kolem trochu potíž. Zdejší nezpevněné cesty jsou o ústa a na silnicích v bezprostřední blízkosti jezdí spousta aut. Našli jsme si tedy vedlejší silnice až na soutok řek Durance a Verdon. Cesta byla úplně po rovině, na silnici ani auto.

Špičák u Mostu - další reštandizace ve Středohoří

V sobotu 20. září 2008 proběhla reštandizace Špičáku u Mostu. Cílem akce OVK České středohoří - sekce Východ bylo vyměnit ne zcela ideální slaňáky, které sem nainstalovali lezci z Dubí, a dodat podle potřeby další. Materiál na výměnu jistících stanovišť dodal ČHS.

Chůze po provensálsku II. – Bories u městečka Mane

Výlet v Sisteronu předchozí den nás celkem zmohl, a tak jsme si na sobotní odpoledne 20. září 2008 naplánovali něco jednoduchého a krátkého. Dojeli jsme autem do města Mane asi 20 km od Manosque a tam odtud jsme se vydali na 7 km dlouhý okruh za stavbami zvanými Bories.

Bike po provensálsku III. – Valensole a Lac D´Esparron

Na neděli 14. září 2008 jsme si naplánovali výlet na kolo. Domácí nám doporučili Valensole a já jsem výlet naplánoval až k přehradě řeky Verdon – Lac D´Esparron. Počasí nám přálo, jak taky jinak, když v Provence podle Supího axiomu pořád svítí slunce (resp. nikdy neprší).

Přechod Hochkönigu (2.941 m n.m.) se šrouby v zádech

Koncem srpna jsem se chystal na fesťák na Teplic nad Metují, pak jsem plánoval dva týdny relax, abych byl koncem září v plné síle na lezení ve Finale.  Dopadlo to trochu jinak, ale ne ve špatném slova smyslu. V mé oblíbené střekovské krčmě Šatlava mi José nabídl Rakousko – nějakou tu turistiku, feraty a možná i lezení. Volba padla na nejvyšší vrchol Berchtesgadenských Alp – Hochkönig (2.941 m n.m.).

Švýcarsko 2008 – letní fascinace strýce Pepina

I přes neúspěšný pokus sehnat na právě vzniklém fóru ÉCéčka jetou dálniční známku na Švýcarsko, a hned na začátku tak ušetřit nějaký ten potřebný frank, jsme se ženou od původního plánu dovolené neustoupili. Holt nám místo proslulého Ementálu bude dělat společnost Eidam 30%.

Waxenberg - žulová klettergarten v Mlýnské čtvrtce

Na rakouskou žulovou minioblast Waxenberg jsme s Manažerkou padli náhodou. Při přípravě projektu Brusložula, v rámci něhož jsme se chystali týden pobývat, korčulovat a klimbit na Šumavě a okolí, jsme zkoumali lezecké možnosti v Mühlviertelu. Tedy +/- řečeno: v hornorakouském kraji od Šumavy Dunaji.

Ondra Beneš přelezl legendu: End of Silence 8b+

Přelez End of Silence 8b+ (10+) se v úterý 26. srpna 2008 podařil ústeckému lezci Ondrovi Benešovi. Cesta od bratrů Huberových na Feuerhörndl v Berchtesgadenských Alpách je jeho druhým zářezem v legendární Alpské trilogii. V roce 2006 dal Ondra cestu Beata Kammerlandera Silbergeier 8b+ ve švýcarském Rätikonu. Teď mu už zbývá “jen” přelez nejtěžší cesty z trojice cest - Kaisers Neue Kleider 8b+ od Stefana Glowacze ve Wilder Kaiseru.

Přechod Zugspitze

Výstup na nejvyšší horu Německa Zugspitze (2.962 m n.m.) jsme si naplánovali jako fyzickou přípravu před Mont Blancem. Letos v srpnu jsme vyrazili večer z Ústí nad Labem ve složení Jogurtová, Míra Salaba, Iva Kolorenčová a já. Cestou pršelo, tak jsme se stavili na nákupech v Mnichově a do Garmisch-Partenkirchenu dorazili až odpoledne.

Dobývání západní Lomnice aneb letně-zimní bivak v Tatrách

Předpověď byla skoro výborná, pátek až neděle krásně, jenom v noci z pátka na sobotu mírné přeháňky. Shodly se na tom všechny servery. My jsme se také shodli. V pátek ráno z vlaku přímo do západní stěny Lomnického štítu – lanovkou do Lomnického sedla a po řetězech dolů, přespat pod stěnou v Téryho kuloáru. Na ten deštíček máme goretexové hitech žďáráky.

Sasko nejsou jenom písky V. - Kriebethaler Wände

Kriebethaler Wände už vlastně nepatří do Krušnohoří, neboť se nachází asi 80 km hluboko ve vnitrozemí Saska, kousek za Chemnitzem, v údolí řeky Zschopau, přímo naproti hradu Kriebstein. Nicméně při našich průzkumných výpadech jsme se dostali až sem a za zmínku tahle oblast určitě stojí.

Sasko nejsou jenom písky VII. - (ale i pískovcový lom v) Liebethaler Grund

Do Liebethaler Grund jsem se poprvé dostal v srpnu 2008 a hned mi bylo jasné, že se sem určitě budu rád vracet. Jde o dobře odjištěnou sportovní oblast, proto nemusíte mít strach, že byste lamentovali nad vzdáleností železa. Borháky jsou natlučeny po dvou metrech.