Jak se třídí zkamenělá holubí krev. V Podsedicích se promývají a prosévají české granáty

Granátům se s JayKayem celkem věnujeme, takže když lounské muzeum v osobě geologa Oldřicha Janečka vypsalo na sobotu 20.9.2025 návštěvu třídičky granátů v Podsedicích na Litoměřicku, hned jsme vyrazili do akce. Akorát JayKay byl tou dobou v Krkonoších, tak jsem oslovil pražskou sekci - bratrance Tomíka, tetu Zuzu a strejdu Filouse. Jižní svahy Českého středohoří poblíž Třebívlic jsou na české granáty celkem těhotné.

Úvodní výstavka granátů ze sbírek Oldřicha Janečka ukázala, proč jsou granáty sběratelsky vděčné - kromě širokého spektra barev (vyjma modré, ta se ale dá vyrobit v laboratorních podmínkách) vytvářejí také velmi pěkné a velké krystaly. Na granátech už jsme s JayKayem byli 4x - seznam některých výprav je na konci textu.

Pak se pustil do výkladu šéf místní třídičky Jiří Boudný. Jeho firma Granát Turnov těží v Čechách pyropy aka české granáty na dvou místech - kromě Třebívlicka ještě v Dolní Olešnici v Podkrkonoší. Zatímco Olešnice je v údolí potoka, kde jsou granáty víc "nahusto" a kde je výtěžnost granátů 160 g/t, na jižních svazích Středohoří je to jen desetina: 15 g/t. 

Místní štěrkopísky je tak nutné prohrabat na větší ploše, aktuálně má lom cca 6 hektarů. "Pole si půjčíme, pole vracíme," shrnuje to Boudný. Z pole se stáhne ornice, štěrkopísky se protřídí v třídičce, granáty se posílají na zpracování do Turnova, valná část materiálu se vrátí na původní místo a to je pak znovu zakryto půdou.  

Zajímavé je, že pyrop je vyhrazený nerost (což je mmch i vltavín). To znamená - co je pod zemí, patří státu. Sběr granátů z povrchu a rýžování v místních potocích je OK, hrabání pod zemí už je krádež. České granáty mají výhodu - co kus, to stejné vlastnosti, a hlavně barvu holubí krve. Kromě pyropů se v náplavech nacházejí i olivíny, zirkony, safíry (15 g/rok), korundy a snad i diamanty. 

A jak se v Podsedicích granáty třídí? V podstatě se promyjí a prosejí. Z lomu přiveze surovinu do třídičky nakladní auto, v hrubotřídiči se oddělí velké kameny, v bubnové pračce pak frakce větší než 63 mm, na sítovém třídiči s oky o průměru 8,5 mm (málokterý granát je větší) zbytek a poslední zastávkou jsou gravitační sazečky, kde se odplaví lehké minerály. Zbylá hmota s granáty pak zamíří na další zpracování do Turnova. 

Kromě pyropů byl na severu Čech objeven minerál ze skupiny granátů nazvaný hibschit. Poprvé ho popsal Felix Cornu roku 1906 ve znělci z Mariánské skály v Ústí nL a pojmenoval ho podle geologa J. E. Hibsche. Hibschit zde tvoří šedobílá zrna mikroskopické velikosti. V hornině je jeho přítomnost identifikována s využitím moderních laboratorních metod. Mariánu jsme již s JayKayem navštívili a akcičku věnovanou Hibschovi jsme také podnikli.

JayKay loví granáty

💎 Eagle 2024, stage 3: Jak jsme vylezli schody po kolenou a granátové eldorádo v Jeseníkách

💎 Stones, se01ep11: Rošťák Šutrházi nás nasměroval na granáty v agrárních haldičkách na Krušnejch

💎 Výprava za granáty skončila výhledem na "smrťáky"

Text a foto: Papouš

Geolog Oldřich Janeček z lounského muzea chystá ukázky granátů při exkurzi do třídičky v Podsedicích na Litoměřicku.

Krystaly granátů jsou sběratelsky velmi vděčné. Tenhle chlapec z Rakouska moh mít snad 6 cm.

Český granát je odborně pyrop a má barvu holubí krve. Některé pyropy mohou ovšem být i bílé - jako ten Ital vpravo.

Další červenáčci.

A jeden růžák.

Granát je sloučenina křemíku a železa, tzv. nesosilikát, která se obarví podle přítomnosti dalších prvků - viz schéma. Podle geologa Oldřicha Janečka se v přírodě nevyskytuje modrý granát, který lze ovšem vyrobit v laboratorních podmínkách. 

Oldřich Janeček přednáší o granátech.

Jiří Boudný, koordinátor těžby českého granátu v Podsedicích.

Těžba granátů probíhá na ložisku pár km od třídičky, nicméně v třídičce mají i jistou zásobu štěrkopísků v podobě hory vlevo, aby třídička mohla pracovat, i když těžba neprobíhá.

Jde se na exkurzi. Po silnici vyjede nahoru náklaďák se štěrkopísky z ložiska...

...a vyklopí je do násypky nahoře na hoře.

Jiří Boudný shlíží do násypky.

Štěrkopísek jde nejprve do hrubotřídiče, kde se materie zbaví velkých kamenů. Zároveň je zkrápěn vodou, kterou se vyplavuje jíl.

Z hrubotřídiče (červená bedna nahoře) jde hmota do bubnové pračky, kde se oddělí kameny větší než 63 mm.

Účast na exkurzi s lounským muzeem byla mocná. Jak by ne, téma je více než atraktivní.

Z bubnové pračky jde směs s granáty na síťový třídič s oky o průměru 8,5 mm. Málokterý pyrop je totiž větší než 8,5 mm. Následuje gravitační sazečka, kde se oddělí lehké a těžké minerály, a zbytek s granáty jde na finální vytřídění do Turnova.

To je zbytková hmota s granáty.

Tady se oddělí prosátý a propláchlý štěrkopísek - již bez granátů - od vody. Voda putuje potrubím do odkalovacích nádrží a znovu se využívá. Celý okruh je uzavřený, jen se do něj občas musí dodat voda z rybníka v Třebívlicích. 

Strejda Filous hledá granáty ve vytříděném štěrkopísku.

Třídírna granátů v Třebívlicích.

JayKayův bratranec Tomík hlásí nález prvního granátu.

To je on.

Hromada vytříděného písku, kde se dají tu a tam najít malé granáty. Materiálem se zaváží vytěžený lom, přes něj se pak natáhne ornice a pole je opět funkční.

Teta Zuza našla ve vytříděném písku i diamant....

Akorát, že byl broušenej a přidělanej kroužkem k jejímu prstu :-) A taky se jí podařilo najít dva granáty...

Like? Můžeš probrat Sekretářku ☕. Díky!

Nelíbí? Pošli jí 👎🏻. Díky!