Po konzumaci Botanické zahrady v Liberci jsme v sobotu 20.8.2022 měli ještě čas a prostor zlepšit cena/výkon skrz náklady na dopravu/kulturní vyžití, tak jsme se sjeli juknout do nedalekého Technického muzea Liberec. Pěkný počin v areálu bývalého libereckého výstaviště, které účinkovalo v legendární Mládkové písni o zkratkách: "Kelblová z OPBH mistrovi ČSAO dá do bytu PVC a teplou H2O. Vystavené na LVT PVC však přiveze skladníkovi DKP šofér V3S," kde LVT jsou Liberecké výstavní trhy.
Botanická zahrada v Liberci je nejstarší podnik svého druhu v Česku a je velmi povedená. V deseti pavilonech ve tvaru krystalové drůzy roste nejpestřejší soubor exotických rostlin u nás. V sobotu 20.8.2022 vládly deště, tak jsme za mokrými (indoor) programy vyrazili s JayKayem a Hlavičkou do Reichenbergu. Kromě botanický jsme ztrestali návštěvou i Technické muzeum a vietnamskou hospodu MOC, kde nám naservírovali modrej čaj z rostliny zvané klitorie.
Na Kótu PX63 jsme se JayKayem Mineralogicusem chystali dlouho, protože z hlediska sběru šutrů je to prémiovka. Dostat se na kótu neni úplně samozřejmost, proto ani nemůžeme rozpitvávat, kde to je. Každopádně zážitek mocnej a je to hlavně vo dutinkách s jehličkami natrolitu a krystaly dalších minerálů. Něco jsme nasbírali a dokonce i jedna pěkná kavernička se nám povedla. Děkujeme všem zainteresovaným za zprůchodnění dalšího dílu sběračského seriálku.
Po náporu na zoo v Lipsku, kde jsme s JayKayem strávili celou sobotu 13.8.2022, jsme se večír sjeli podívat na vodácký kanál Kanupark Markkleeberg u stejnojmenného jezera. V Bucket Listu jsme to teda měli naprojektovaný i se sjetím na nějaký lodi, ale to neklaplo, tak jsme sem zajeli aspoň na čučku. Kanál krmí čerpadla vodou z Markkleeberger See, má dvě větve - hlavní a cvičnou. Hezkým prvkem jsou pásové dopravníky, které vodáka dopraví z cíle na start, aniž by musel vysedat z lodi. Tak snad příště i s lodí.
V Zoo Lipsko jsem už jednou byl, a to za časů šilhavého opossuma Heidi. Od té doby (2011) přibyl na palubu JayKay a bylo jasný, že je potřeba dát repete, protože lipská zoo je great! Dominuje jí tropický skleník Gondwanaland s podzemní vyjížďkou na lodi. Zvířat tu mají hafo, hafo je tu bohužel i lidí. Jenže my neměli žádnej hrot, tak jsme sem v sobotu 13.8.2022 v 9.30 zapluli a až do 17.30 pobyli, a to jsme ani neviděli všechno. Metodou slo-mo jsme postupovali od výběhu k výběhu, od klouzačky ke klouzačce a pozvolna to vstřebávali. Užívačka.
Bruslotrasu z Wurzenu do Grimmy máme v Bucket Listu už nějakej pátek jako případnou zastávku na cestě z/do Lipska. Reference na ni byly výborný, takže když se v půlce srpna 2022 rýsoval Drang nach Leipzig, zaplula trasička do schedule jak úhoř do vezírku. Ale že jsme s JayKayem Bajkusem měli časový vokno jen v pátek 12.8.2022 odpo a aby to nebyl hrot, dali jsme z bývalé železnice jen cca polovinu - z Neichenu do Grimmy. A byla to velká pohodka/lahodka.
Z občasného spolustolovníka ze střekovské nálevny U nebožtíka a velkého bikera (jízda na inlinech je sport pro buzny :-) ) Jana Deutsche vypadl v létě 2022 amazing tip - v Mostě je zábavní park, kde se dá pohrát si s bagrama. Tip samozřejmě putoval ihned do Bucket Listu s levelem 7 se žlutym podbarvením, což znamená Must see. V pondělí 8.8.2022 jsme zase dumal, co budem s ředitelskym páchat, a tak jsme vyrazili do Bagrparku v Mostě.
Velkej ochranářskej táborák v Národním parku České Švýcarsko jsme s JayKayem poprvé pozorovali v neděli 24.7.2022, když jsme sbírali zkamenělý listí nad Ludvíkovicemi. Už od začátku oheň hasily zajímavý stroje - mj. třeba polskej vrtulník Blackhawk. Na sekretariát pak přišel požadavek, abychom tuhle airshow vytěžili a koukli na to live. Bylo jasný, že vést nápor přímo na oblast je trochu problematický, takže jsme nakonec využili průniku po levym křídle. Zbytek jsme pak sledovali u místního rybníka.
"V nejvyšší partii lomu je poměrně slušný plácek, kde se dají sbírat otisky rostlin (listy, kořeny, větvičky, atp.) v přeplaveném vulkanoklastickém pískovci. V tomto materiálu se občas najde velmi jemnozrnná poloha s hojnými pozůstatky oligocénní flóry," popisuje jednu ze svých geologických exkurzí ústecký vulkanolog Kuba Mysliveček, jehož akcí jsem se s oblibou účastnil (a těším se, až se jednou exkurze zase obnoví). Popis se týkal starého lomu nad sedlem mezi Ludvíkovicemi a Huntířovem na Děčínsku.
Ve čtvrtek 7.7.2022 jsem JayKaye nabíral ve kšeftu u Hlavatky Zubatky v Krupce, a to votevírá prostor pro nějaký menší extempore na Teplicku - třeba na skok do Krušnejch na orchidejky nebo na koupačku. Počasí bylo tentokrát PKZ, tak jsme volili krátký výpad na geo záležitost: porcelanity u Nechvalic a Nových Dvorů. Porcelanit je jíl, který přišel do kontaktu s hořící uhelnou slojí a z něhož se stala de facto přírodní cihla. Nakonec se z toho vyklubala čtvrtá epizoda první sezony novýho seroše Stones a větší fokus na porcelanity - třeba ty u Dobrčic vypadaj luxusně, jasnej další cíl! Překvapily mě rozměry těles porcelanitů - třeba to nechvalické má 4 x 1,5 km - detaily ZDE. A některé porcelanity z Moravy (Bučník) se dokonce využívají ve šperkařství. Interesante.
Vejlet na tradiční Šajbu aka Scheibesee v Lužických jezerech byl tentokrát logistický oříšek nejen pro Fabia Camper, ale i pro Sekretářku. Tolik proviantu a posádky ještě kombíček nevez. Ve složení Hlavička, Mišice Tetička, JayKay Bajkus, Daneček Bratraneček a Zekretér jsme se vydali na cestu v pondělí 4.7.2022. K logistice - na střeše rakvička, vedle ní 100litrovej loďák se spanim, na kouli nosič na kola se stroji pro mládež. Cíle: naučit Danečka Bratranečka jezdit na kole a porelaxit.
V sobotu 2.7.2022 jsme po čase vyrazili opět do Mostu obkroužit Jezero Matylda, aby JayKay mohl otestovat kolo, co podědil po pražském bratranci Tomíkovi. Matylda už se solidně kolonizuje - jsou tu dva kempy, skokanský můstek pro skoky na lyžích/kole (asi), systémy mol, pumptrack a další atrakce. Voda na koupání tu vypadá slušně, ale nás lákala možnost vykoupat se v nedávno otevřeném Jezeře Most.
Zatímco v Ústí nL panuje stupeň civilizovanosti někde na úrovni Rumunska nebo jak to proneslo to dredatý vyfetlo, v jeho okolí panuje syrová divočina. Kdysi jsem byl na vrtacím čundru se Zelím (aktuálně šansoniér Fousáč, check this out) v Průčelský rokli i s overnightem a úplně mě vodrovnalo, jaká pecka to byla. Čelist mi padá ze zařízlostí potoků v Rytině, cestou z Berandu pod Čertovu zeď, v Pekle nad Krásným Březnem a tak. Jedna z roklí mě však v poslední době přitahovala víc než co jinýho. Divoká rokle totiž nabízí formát 2in1 - zajímavý kytky a šutry najednou. Naběh jsem tam na LTP (lehký terénní průzkum) v pátek 17.6.2022.
V sobotu 11.6.2022 organizoval JayKay Mineralogicus šutrovejpravku s Plchama (Martin, Monča, UL Tomík, Lucka a UL Zuzka) a Šimerkovcema (AA Zuzka, AA Filous a AA Tomík), ale těsně před ní se zjistilo, že v ten samej den bude v Aussigu k vidění expres TGV. Jako skalní šotouš u toho JayKay nesměl chybět, stejně tak frankofilní Plchioři (táta Plch touhle plechovkou jel už v Frankreichu). Na hlavním nádru jsme se s ostatními úplně neprotnuli, tak jsme s JayKayem zapluli do žabožroutskýho pociongu sólo. Pěknej kousek, lítal 380 km/h už před 40 lety, kdy tady komáři utužovali totalitu, čůráci. Následující šutrovejpravka celkem klapla: přidala se i novozélandská sekce (Lola, Grant a Milan) - sjeli jsme obě lokalitky ze Stones,se01ep01 a Stones, se01ep02. Akce byla zakončena kvalitní griláži krken u Plšího biotopu (seit mindestens 1850, seit 2024 snad i sauna) na Starejch Dobkách, thx hostiteli.
Cirkusy nového typu a la Letní Letná - teda de facto bez zvířat, když nepočítám nějakýho cvičenýho pudla - nejsou marný, ale tradiční cirkus s drezúrou šelem a jinejch zviřátek je tradiční cirkus. Tradici ale ohrožuje "tlak neomarxistů, lepšolidí, veganů a jinejch dobroserů," jak jsme s JayKayem konstatovali už u reportu z habrkovického Ringellandu. Takže, když jsme v pátek 3.6.2022 viděli na ústeckých highlands šapitó cirkusu Metropol, bylo jasný, že musíme vyrazit, než bude pozdě. To se stalo v sobotu 4.6.2022 a světský nás předpisově voholili (s tým sme rátali) = 2 x 400 vlez + 110 párek v rohliku a magnet + 80 vlez do zvěřince + 200 za focení a jízdu na velbloudovi = bez pětky 1200 a čus. Tak provoz cirkusu něco stojí, ale tušim za tim i působení neomarxistickejch zákazů - všechno kvůli týhle svoloči zdražuje.
Poslední díl druhé sezony (2022) Orchid Huntingu s JayKayem má nejspíš číslo 6. Pojali jsme to jako summary z lokalit, které jsme s nadšením objevovali loni a letos jsme je byli jen lehce překontrolovat. Rozsekat to do separátních artiklů by nedávalo už moc smysl a asi by ani nemělo šťávu. Koukli jsme na Bílé stráně u Pokratic (čtvrtek 2.6.2022), do orchidejového boru Na Černčí (úterý 14.6.2022), na Cínovecký hřbet (čtvrtek 21.6.2022) a na Orchidejové louky pod Solanskou horou (čtvrtek 28.6.2022).
Jakmile jsem se domák, že si Sekal pořídil bejvák v Osvinově na Karlovarsku, začal jsem akumulovat do Bucket Listu tripy v této oblasti s lehce spekulativní úvahou o barterovém obchodu: Sekal poskytne střechu nad hlavou, my mu pomůžeme nějakou drobnou domácí prací a pak pojedem na vejlet. Koncept se ujal a zatim funguje. Poslední květnovou dekádu 2022 jsme měli s JayKayem volno a spáchali jsme cosi, pro co se vžil název Fytotýden - vejpravku po kytkách, příbuznejch a známejch. A Sekalův hadí hrad v Osvinově v tomto plánu figuroval jako poslední zastávka.
Ve středu 25.5.2022 jsme s JayKayem pobývali na letním panství pražské babičky Dáši a počasí bylo dost humidní. Odpoledne se deště umravnily, a tak jsme všichni vyrazili na zajímavý okruh, který jsem kdysi vykoukal z mapy. Už několik let tuším, že nemám podceňovat nížiny na úkor hor, a tady se to zase potvrdilo. Celkem 6km okruh, celý v lese, s hromadou žulových valounů - tzv. Obří postele - a s výchozem gabra, jen 16 km od základny? Kdo by to v placatém Polabí čekal - i když de facto jde o nejzápadnější výběžek Železných hor... Pěkná vycházka v pěkném lese, možná by stálo i za výpravu s košíkem.
Úterý 24.5.2022 byl pro JayKaye významný den - poprvé v životě viděl rosničku zelenou a mandelinku bramborovou. Rosnička na nás vyskočila, když jsme u babičky na letním statku přelévali vodu ze sudu do sudu a chystali vodní management na případnou vlnu veder. Po předchozích dnech intenzivního Orchid Huntingu, byla nová zviřátka příjemnou změnou. Akurát JayKay nechce akceptovat rosničku a vo žábě řiká, že je to kuňkalka. Co mu to v tý školce nakukali?
Poslední květnovou dekádu jsme měli s JayKayem volníčko, tak jsme si naplánovali takovej kombitrip na statek pražský babi u Kolína, dědouška v Butovicích, přes Trysčí domek v Zichovci až na Sekalův hadí hrad v Osvinově. V rámci kolínské části programu jsme spáchali pár dílčích tripů po místních kytkách, valounech a v pondělí 23.5.2022 vydala babička povel, že vyrazíme do firmy Planta Naturalis v Markvarticích u Jičína, kde pěstují semena na tzv. květnaté louky. Prostě si vybereš travní semeno podle pozemku/půdy na něm a vykvetou ti tam nějaký kytky, co jsou napsaný na tom pytliku. Krz to tam maji pole/louky, kde osivo pěstujou. Když nechceš trávu, můžeš si koupit nějakou kytku z jejich pole. No a když už jsme byli u Jičína, tak jsme udělali okruh po Prachůvku.
V neděli 22.5.2022 jsme už s JayKayem jeli třetí den za sebou v orchidejovém běsnění - předevčírem střevíce v PP V Kuksu, včera orchidporno v PR Slatinná louka u Liblic. Sám Botanicus dělal při vyslovení slova vstavač grimasy týraného dítěte. Ale potřebovali jsme ještě zkontrolovat stav orchidejí v okolí letního sídla pražský babi Dáši v Polabí. Museli jsme pozorování v místních končinách trochu rozpohybovat, protože je tu co pozorovat. První orchideopokusy jsme s JayKayem dali už vloni. Tehdy už byly k mání jen kruštíky, zbytek měl po sezoně. Takže jsme v pondělí 12.7.2022 hledali mezi slepými rameny Labe u Kolína nějakej kruštík v kopřivách. Kromě pár holubinek jsme nenašli nic.
Jedním z peaků druhé sezony Orchid Huntingu byl po střevících v PP V Kuksu (se02ep03, pátek 20.5.2022) výpad do PR Slatinná louka u Liblic o den později - v sobotu 21.5.2022. Hlavním tahákem je tu vstavač bahenní, což není úplně houska na krámě. Ani jako celek to tu není úplně běžný - louka je nabitá kytkama mnoha druhů. Z orchidejí jsme tu třeba ještě našli prstnatec pleťový, bradáček vejčitý, vstavač vojenský nebo prstnatec májový. Plus žlutý kosatce, fialový kosatce a některý z orlíčků. Celý je to zasazený do scény anglickýho parku se staletými duby, který je sám o sobě přírodní památou. Pastvička pro oko. S JayKayem jsme si to náramně vychutnali.
Úplně původně jsme v pátek 20.5.2022 chtěli s JayKayem odjet k pražský babičce na letní statek za Kolínem, cestou se stavit na obhlídku PR Slatinná louka u Liblic u Mělníka (velká pecka, ještě bude řeč), což se jevilo relativně při cestě. Jenže pak se zjevil gamechanger - ve čtvrtek 19.5.2022 náš oblíbenej hardmover mezi lovci kytek, o němž byla zmínka v Orchid Hunting, se01ep04, vyklopil na FB fotky střevíčníku pantoflíčku z PP V Kuksu. Věděli jsme, že tam někde jsou, měli jsme je, ofc, v Bucket Listu, ale hardmoverovy pikčry daly věci do pohybu. Liblice stranou, resp. přesun na sobotu 21.5.2022, letní statek taky, při pátku jdeme lovit pantofle!
V úterý 17.5.2022 se nám s JayKayem poved takovej fusion počin - v jeden den jsme spáchali Orchid Hunting. se02ep02 a Stones, se01ep03. Prostě se nám prolnuly dva naše seroše, přičemž lov orchidejí byl spíš prvonálezem zárazy žluté. Zkrátka jsme se potulovali po jižních svazích Středohoří na pravym břehu Labe. Koukli jsme na botany lokalitu Bílé stráně u Knoblošky/Malíče a na již tradiční Babinské louky s prstnatci májovými + zvládli jsme se i juknout na naleziště chabazitu u Řepčic.
Druhá epizoda první sezony nového seriálu Stones, v němž s JayKayem hledáme minerály pro zábavu a poučení, nás zavedla do okolí vesničky Suletice na Ústecku. V jejím okolí jsou naleziště pěkných krystalů čedičového amfibolu aka kaersutitu + nějakejch pyroxenů a jedna ze zastávek někdejších mineralogických exkurzí vulkanologa Kuby Myslivečka aka Modráka Mysli. Testovali jsme dva fleky - v pondělí 9.5.2022 byl sekretariát na sondovací výpravě v oblasti Plundrichových hůrek, v úterý 10.5.2022 jsme s JayKayem naběhli na lokalitu Mückenhübel. Ve středu 11.5.2022 jsme pak působení v Suleticích zakončili výpravou k Čertově zdi. Nápad roztáhnout místní průzkumy na tři odpoledna se ukázal jako dobrej - parádně jsme si to tu užili.
Místo X letos zahájilo kačenkami českými v úterý 12.4.2022, někdy koncem měsíce jsme tam byli s JayKayem zkontrolovat stav a nikde nic, v lese sucho. Ve středu 4.5.2022 jsem jel z kolbenky v DC, měl před saunou chvilku času, tak jsem zajel na Místo X na prověrku. A děly se věci! Na dolní etáži hnedle pár smržů, na horní etáži další chlapci na obvyklém místě. JayKay mi den předem na Lucemburkově kopci obsadil košíček kytkama, takže jsem bosá kovářova kobyla a nosim houby v náručí. Na haubnu Fabia Camper tak postupně nanosim 14 kousků. Ntvl!
Věnovat separátní text jedný rozhledně může vypadat jako zoufalost, ale tenhle flek máme s JayKayem v oblibě a za humny, tak proč ne. Rozhledna na Lucemburkově kopci na Ústecku v Českém středohoří postavila parta místních nadšenců a veřejnosti se otevřela v roce 2020. Kopec je spíš takovej brdek nad sedlem mezi Malečovem a Tašovem. V místní horské aréně jsem začal účinkovat v roce 2004, kdy vznikly skalní oblasti Tašov a Kukla. Z Tašáku je mimochodem taky legendární THTG aka Tašovský horal Tomáš Groh.
Na Pustý vrch nad DC mě poprvé dotáhli legendární skalní a jeskynní prospektor Dan Hasič Hölzl a jeho kolega z práce Jarmil Hofírek ve středu 18.8.2005 s tím, že tam jsou nějaký skály, kde by šel zatnout dráp, čti spáchat nějaká cesta. Tehdá z toho vznikly dva kvaky a šest prvovýstupů. Do názvů dvou z nich jsem si naprojektoval dvě mediální hvězdy té doby - Umberta Bonfiglia, což bylo falešné jméno zabijáka Luigiho Putroneho, a maršála Rybalka, jehož bustu někdo v Děčíně natřel na červeno.
Po loňském Orchid Huntingu bychom se s JayKayem Botanicusem rádi prožvejkali i k nějakejm dalším kytkám, byť připouštim, že zatim jdeme po barevnejch a vzácnejch spektáklech a nějakejm 50 odstínům šedi se asi věnovat nechceme. Do rodiny spektáklů řadíme i zelenýho chlupáče s velkými žlutými květy - hlaváček jarní. Po něm už jsme pošilhávali při návštěvě Oblíku, ale v prosinci 2020 nebyl ten správnej timing. Až jsem v dubnu 2022 zmerčil na FB našeho oblíbeného inspirátora Radka Mikuláše fotky hlaváčků jarních z Tobiášova vrchu u Loun. Bezva krtina (Oblík je proti tomu Everest), kouda vod káry, žlutý koberce všude. A tak jsme v neděli 17.4.2022 žluťáky poslali do deníčku.
Jen 4 km okruh, ale nabušenej od začátku až do konce atrakcema - procházka nad Českou Kamenicí je vážně luxus. S Hlavičkou a JayKayem jsme se sem vydali odpoledne na Velký pátek 15.4.2022. Nejprve jsme poobědvali pizzu v českokamenickém pivovaru Kotouč, kde vaří velmi obstojné pivo. Pak jsme zaparkovali u místního koupaliště a dali se po žluté k prvnímu překvapení - Park miniatur Mlýnky.
Jsem to počítal a 2022 je už šestá sezona jarních hub. Takový to úvodní nadšení je trochu pryč a v úterý 12.4.2022 už měl JayKay na Místě X kačenky české dokonce na fucku. Jde to samozřejmě na vrub sekretářky, která pana ředitele nedokázala správně namotivovat k opuštění vozu. Jak se ale objevila kudla a možnost zakrácení nožek, mládenec byl rázem čilý. Aha, tudy vede cesta - houby jsou přechodně nuda, ale práce s nožem zaujme. Verpy bohemiky už známe, tak jsme se rozhodli úlovek sdílet a shiftli jsme ho pražskýmu gourmetovi Sekalovi, kterej si jej dal pod maso.
Suneme si to v neděli 10.4.2022 s JayKayem a Hlavičkou z dinosaurů od pražskýho letiště, jedeme po okreskách směrem na Mšené-Lázně. Vzpomenu si, že tam je nějaká secesní perníková chaloupka, kterou navrhoval architekt, jehož barák v Hirošimě přežil atomovku. Jak mi přišla na mysl ta perníková chaloupka, stočil jsem řeč na dílo Dušana Jurkoviče a oblažoval posádku Fabie Camper pindama o Pustevnách a jiných jeho stavbách. Mno, mírná netrefa. Secesní pavilon Dvorana v Mšeném-Lázních Jurkovič nestavěl - byl to ve skutečnosti architekt Jan Letzel.
Dinosauria Museum Prague je koncept, který staví na cca pěti originálních kostrách dinosaurů. K tomu jsou různé doprovodné multimediální atrakce a - a to se mi skoro líbilo nejvíc - pěkná sbírka minerálů, na kterou bych se zašel podívat ještě jednou, na ještírky naopak asi ne. DMP není úplně value for money - s výstavkou kostřiček je člověk hotovej za půl hoďky, vlez je 500 CZK/kus o víkendu, ve všední den o kilo míň. S JayKayem a Hlavičkou jsme sem vlítli v neděli 10.4.2022.
Vejšlap na hrad Kalich nad Třebušínem je pro Aussigery chic vycházka na půl dne. Na zřícenině jsem byl v rámci nějaký vyjížďky na biku v devadesátkách a tehdy mi to přišlo unapetitlich zarostlý. S JayKayem jsme si načrtli takovej 4km okružík, na kterej jsme v sobotu 12.3.2022 vlítli. Hrad teď vypadá jako ze škatulky - je prořezanej, opravuje se a vršek ve výšce 530 mnm nabízí pěkné výhledy.
Letenky bejvaj přes zimu za lepší peníz než v létě a já měl zkraje ledna 2022 cukání, že bych podnik nějakou lowcost akci typu Birmingham 2009. Prostě za malej peníz spáchat eurovíkend, páč se mi nechtělo plácat dovolenou, nebo i klidně něco na votočku. Ze všech destinací se nakonec nejvýhodněji jevil Londýn. V sobotu 22.1.2022 ráno tam, v neděli 23.1.2022 nazpátek, noc na pankáče na letišti. Časový vokno by bylo, teď už jen zbejvalo vymyslet, jak s nim naložit. Ani to nedalo až tolik práce.
Jak jsem se vylópnul v British Museum v Londýně, jsem ztratil řeč v textu o RAF Museum tamtéž. Do British Museum jsem se chtěl podívat hlavně kvůli Rosettské desce a starověkejm artefaktům. Na rovinu - vyčleněné 2 hodiny na prohlídku jsou velká trapárna, tady by člověk vydržel i tejden, s sebou ideálně poučeného průvodce nebo předchozí rozsáhlejší domácí samostudium. Jenže kdo na to má dneska čas, že. Nezbejvá, než si zjednodušit a vyzobat z pravěku tehdejší stars, jinak se v tom člověk ztratí.
Kromě jedněch Alp jsme v zimě 2021/2022 dali s JayKayem i trocha lyžby v domovině, resp. v blízkém přeshraničí. V sobotu 15.1.2022 jsme se dojeli sklouznout na čokomanšestr do Údolíčka pod Bouřňákem za nějaký hnusný love (tušim, že 600 CZK za 2 hoďky). O den později jsme podnikli trip na Altenberg, což byl bezkonkurenčně nejhorší podnik sezony. Maji tam sice tunel s kobercem, ale ten sharujou sáňkaři a lyžaři, takže jsou tam nechutný fronty a je tam nechutně lidí.
V úterý 28.12.2021 jsme se s JayKayem a pražskou babičkou přesouvali z JayKayova lyžosoustředění v Bad Hofgasteinu do České kotliny a vedení zájezdu zadalo sekretariátu zajistit cestou vlastivědnou zastávku, např. v Linzi. V úvaze byly prohlídky historickejch center nebo něco s lineckym pečivem - všechno ovšem smetl JayKay Kunsthistoricus ze stolu. "Chce to něco modernějšího a umělečtějšího. Popátrej po nějaký progresivní galerii, sekretářko," pravil vlídně. Nakonec volba padla na muzeum moderního umění Lentos.
K Vánocům 2021 jsme s JayKayem dostali od pražský babičky vejlet do rakouského Bad Hofgasteinu, což je první vesnice pod legendárním střediskem Bad Gastein. To nám náramně přišlo vhod, protože sekretariát dumal, kde bude probíhat JayKayovo lyžosoustředění a velký hory s garancí sněhu byly ideál. Program byl jasnej - půl dne na sjezdovce a vodpo nějaký apres ski - sáňky, koupačka, bruslení, bobíky, návštěva muzea minerálů.
Synagoga v Úštěku je zajímavej baráček. Město stojí na skalním hřbetu, na nějž je netradiční klasicistní stavba "přilepena". Je to de facto věž, která má v horním patře modlitebnu a v dolním jednotřídku a s ní sousedící místnost pro kantora. Škola + kostel in one. Kamenná stavba začala vznikat 1794, 1851 to pak "vyhnali vo štok", resp. zdvihli o 1,2 m, aby se pod střechu vešla galerie pro ženy. JayKay Kunsthistoricus vydal povel k návštěvě synagogy na začátek chanuky - v neděli 28.11.2021. S sebou si vzal i bratrance Tomíka a obslužný personál z řad maminek a tatínků.
JayKay dostal z Práglu echo, že se Národní muzeum na Václaváku dostalo do šejpu, tak jsme tam při pátku 26.11.2021 vtrhli. Nová paleoexpozice je nice, velmi velmi zaujala sbírka šutříků podle výskytu prvků v nich - velká libovka, klasická sbírka šutříků byla lahoda vždycky - dali jsme fokus na lebníky, thomsonity a opál z Dubníku, zviřátka a velryba taky nice. Celý dobrý, jasná pětková akce, akurát tady se nikomu nechtělo mazat s popiskama a jsou trochu na zevla. Mjůcojm highly reommended.
První říjnová sobota, tedy 2.10.2021, patřila již potřetí výletu na mašinky v Herrenleite - Lohmen u Pirny. Byli jsme tu i ve 2019 a stihli jsme to i před lockdownem v roce 2020. Tradiční průběh - napřed open air drezína s pedály z trabanta, pak pivánko a nakonec jízda parní úzkokolejkou. Zpátky jsme se vraceli po pravém břehu Labe a ještě jsme se zajeli podívat do Hinterhermsdorfu, což je východisko plavby na lodičkách po Křinici. Lodě jsme nechali na jindy a zavítali do lesního hřiště Waldhusche, kde je v vidění milíř, zařízení na získávání smůly, prolézačky, miniferrátka a také skluzavka na dřevo jako z firmu Pyšná princezna. Po 2km vycházce jsme zašli do místního pubu na řízeček.
Když ve vesnici o 50 číslech a 50 obyvatelích funguje instituce s názvem zoocentrum a muzeum, zpozorníš, znejistíš a dumáš, co to může bejt zač. Nějakej vesničan s obsedantně - kompulzivní poruchou nahromadil starý kafemlejnky a řiká tomu muzeum + k tomu pěstuje králiky a to bude ten zookoutek, řikal jsem si, ale stejně jsem si to poznamenal do Bucket listu, protože tyhle malý privátní zoošky můžou bejt větší zážitek než ty velký. V úterý 28.9.2021 na svátek nějakýho toho pobodanýho jsme s JayKayem a Hlavičkou vyrazili na obhlídku Samuelovy jeskyně ve Sloupu v Čechách. Byl to jen krátkej walk, a protože se honila mračna, vzali jsme brzkýho navrátila.
Hned, jak jsem zjistil, že od září 2021 bude v drážďanské galerii Gemäldegalerie Alte Meister výstava holandského barokního malíře Johanesse Vermeera, velmi jsem zbystřil. Taková hvězda a tak blízko? Must see. Na výstavě se mělo objevit 10 Vermeerových obrazů, což vypadá na první pohled málo, Vermeer ovšem za svůj nedlouhý život namaloval dohromady 37 děl. Kvůli covidcholeře bylo jasný, že je potřeba vyrazit co nejdřív, protože epidemie se bude s přibývajícím podzimem zhoršovat. Plus bylo evidentní, že zájem o výstavu bude enormní. Den D nastal v neděli 26.9.2021, kdy jsme sem vyrazili s maminečkou a její kamarádkou Evou Šimonovou.
Poznávání šutrů je jeden ze směrů, kterym se s JayKayem drobně posouváme v přírodních vědách (jo, taky bychom měli trénovat ty tkaničky, ale tohle je zábavnější, mže). Před časem objevil sekretariát jeden geo gem v podobě vrásy u Petrovic na Ústeccku. To je z Aussigu na dostřel, takže jsme návštěvu zařadili mezi akce formátu poo, což značí, že se vyzvedneme ze školky a prcháme do lesů, vod a strání feat. na klouzačky, houpačky a kolo. Dost se nám ty poo akce vopakujou, takže vrása byla vítaným zpestřením. Na lov do Petrovic jsme vyrazili ve čtvrtek 23.9.2021.
Kdyby mi Dan Hasič Hölzl nevrazil v roce 2004 do ruky vrtačku a nepřiměl mě na Tašově vrtat díry do skal, tuhle story bych se asi nikdy nedozvěděl. Když bylo dovrtáno, borháky vylepeny, přišlo na řadu sestavování lezeckého průvodce. A protože si suché popisy skalních cest žádaly nějakou zajímavou historku do vlastivědného apendixu průvodce. I hle, hlubiny internetu vydaly krvelačnou story bratří Salhausenů se šťastným koncem a z toho pramenící zájem o saskou renesanci. Pojďme si tu story připomenout.
Od parní vodárny na střekovském nádraží v Ústí nL z roku 1874 jsem toho moc neočekával, spíš teda nějakou ruinu a v ní vorezlý zbytky strojů. V neděli 19.9.2021 jsme měli s JayKayem naplánovanej lov památek v rámci Dnů evropského dědictví, tak jsme se sem vydali. Na jídelníčku jsme ten den měli vodárnu a dava kostelíky postavené ve stylu saské renesance - ve Svádově a ve Valtířově. Vodárna je mela - barák s vodárnou trochu zchátralej je, ale vevnitř je vopravdovej poklad - funkční parní stroj! U vchodu se nás hned chopili starý mazáci a dali nám důkladný školení, jak tahle věc premávala.
V neděli 5.9.2021 se nás po bruslokoluňku na hradčanském letišti zmocnil s JayKayem hladík, tak jsme vyrazili hledat hospodu, kde by nám dali nažrat. Ovšem v Doksech už bylo po sezoně a zavříno, v Bělé pod Bezdězem bylo totál mrtvo, tak jsme se sklouzli až do Mladé Boleslavi, kde klapla hospoda U Bičíků. Když už jsme v Bolce byli, provedli jsme nápor na místní Škoda Muzeum. Je vidět, že maj vatu. Expozice luxusní, zajímavá je i trochu zastrčená výstavka prototypů a závodních aut, vtipná vložka s plastikami Davida Černého. Pak ještě vycházka za sysly na Radouč a nach Hause. Dobre bolo.
Předpověď na víkend 4.9. - 5.9.2021 byla pozitivní. Původně byla idea jet do Bikeparku Polevsko, ale objevil se požadavek přistavit vůz již v 9.00 a sbalit to kolem 15.00 kvůli latéčku s kámoškou v océčku (čti kafe v obchodním centru). To jsme s JayKayem odmítli kvůli pakárně s ranním vstáváním a montáží nosiče a následným brzkým koncem v půli slunečného odpoledne. Místo toho jsme se rozhodli zapojit Fabia Camper a vyrazit na kolo/brusle k Mácháči. A bylo to to nejlepší, co jsme mohli udělat.
.jpg){kind=link}
